Vlny veder navíc budou podle klimatologů silnější a delší. A Praha by se na to měla připravit, třeba sázením nových stromů…
Rozpálené nejsou jen ulice, ale také fasády přilehlých domů. „V ulici bez stromů se povrchy rozpálí na 45 nebo 50 stupňů. Fasády se pak rozpalují podobným způsobem, i když ale dostávají slunečního záření méně v závislosti na úhlu dopadu. Ve stromy zastíněné ulici se pak člověk cítí komfortněji,“ podotýká klimatolog Tomáš Halenka z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
„Na těchto kostkách, souvislém kameni, je větší vedení tepla, takže ho více odvedou od povrchu. Naopak asfalt se zahřívá více na povrchu. Běžně tak dosahuje 50 nebo 55 stupňů,“ vysvětlil na sálající ulici Halenka. „Na povrch dopadá sluneční záření, které se zčásti odráží, část ale povrch absorbuje. Energie se pak v povrchu akumuluje. Termokamera umí měřit teplotu povrchu, která není totožná s teplotou vzduchu, již uvádějí meteorologové…U stromů, podrostů či trávy dochází k výparu vody, který povrch ochlazuje. Proto jsou v porostu teploty nižší. Naopak na kamenném nebo asfaltovém povrchu, kde k výparu vody nedochází, jsou ty teploty vyšší,“ vysvětluje klimatolog.
Tropických dnů a nocí bude i kvůli tepelnému ostrovu města přibývat. V souvislosti s klimatickou změnou se očekává nárůst takzvaných horkých vln – co do jejich intenzity i délky.
„Stromy vždycky měly velký význam právě v tom, že tlumily následky počasí. Jsou to takové tlumiče extrémů. To je jejich hlavní význam. Jednak poskytují stín, jednak je okolo nich větší vlhkost než na betonu a zadržují svým způsobem i vodu a vytváří příjemnější klima pro člověka,“ vysvětlil před časem pro server iROZHLAS.cz arborista Jan Kaňák.
„Kácení zdravých vzrostlých stromů nebo zeleně ve městě je vždy nesmyslné a kontraproduktivní. Není divu, že pokácení dvou javorů (například) kvůli výstavbě hřiště Na Smetance v Praze 2 vyvolalo mezi místními obrovskou vlnu nevole,“ popisuje mluvčí Arniky Jiří Kaňa.
Jak upozorňuje Kaňa, stromy jsou v ochlazování mnohem výkonnější než klimatizace v luxusních hotelích. „Podle odborníků jediný strom během letního dne odpaří sto litrů vody a tím své okolí ochladí o 70 kWh a průměrně během deseti hodin chladí výkonem 7 kW. Pro srovnání, klimatizační zařízení v luxusních hotelích mají výkon 2 kW, mrazničky a ledničky o více než řád nižší,“ nabízí srovnání.
Jeden vzrostlý strom od poloviny května do poloviny září poskytuje chlazení
v hodnotě 70 KWh x 3,5 Kč x 120 dnů = 29 000,-Kč
PS: dnešní cena KWh je zhruba již 5 Kč
Zdroj: MB a Arnika
Jaká jsou další doporučení?
Kde to jde, volit stromy „pořádné“ – vysoké a s rozložitou korunou. Různé zakrslé kultivary, malé kulovité nebo naopak úzké koruny nejsou sice „bezcenné“, ale mikroklima na daném místě nijak nezlepší.
Naopak na frekventované ulice, kde je značná doprava s množstvím výfukových plynů, je nutné volit stromy s řidšímu korunami, aby nedošlo ke snížení cirkulace vzduchu a zvýšení koncentrace znečištění.
A další příklad: „zelená střecha funguje stejně jako trávník na zemi.“
Co třeba populární (zejména předvolební) „pítka“? „Lidé se mohou u pítek osvěžit, doplnit tekutiny. Jinou funkci ale nemají.“
Naopak: „Komfort ale mohou zvyšovat větší fontány nebo vodní plochy.“
Ve městech by také mohlo pomoct lepší hospodaření s dešťovou vodou. Například na parkovištích by se hodily propustné povrchy – štěrk či dlažba s otvory.
„Když zaprší, tak asfalt svede vodu do kanalizace, ale díky těmto povrchům se může vláha vsáknout do země,“ připomněl Halenka v tematickém rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Touto cestou se před časem vydali třeba ve Strakonicích. Na parkovišti u nového dopravního terminálu jsou v obrubnících mezery a povrch je upravený tak, aby všechny srážky odtékaly přímo ke stromům v zelených pásech. Inspirovali se švédským městem Malmö…Voda tak nekončí jen v kanalizaci, ale může se znovu vypařovat a ochlazovat okolí.
Zdroj: „Vyasfaltovaná ulice, nebo kostky pod stromy? Teploty se liší až o 30 stupňů, ukazuje termokamera“ a články související na iRozhlas, 26.7.2019 ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační
ON k tématu v r.2017:
