„V Klementinu se měří od roku 1775, podle dat dochází k oteplování zhruba od poloviny minulého století, posledních 30 let se navíc zvyšuje rychlost zvyšování teploty,“ popsal meteorolog Michal Žák. S co největší eliminací dopadu na život ve městě má pomoct dokument, který město vypracovává. Materiál Adaptace hlavního města na změnu klimatu by měl být hotový nejpozději na začátku příštího roku.
Metropole se už nyní potýká s důsledky oteplování, jedním z nich je tzv. tepelný ostrov města. V centru je totiž výrazně vyšší teplota než na okraji. „Intenzita městského tepelného ostrova v Praze dosahuje 1.6 °C pro průměrné denní teploty, přičemž nejvyšší nárůst teploty nastává v centru města u Vltavy v oblasti zhuštěné výstavby,“ stojí v připravovaném dokumentu.
Zhruba od počátku 20. století je patrný dlouhodobý nárůst teploty vzduchu. Jednak to souvisí s celosvětovým rostoucím trendem, jednak se také rozrůstá samotná Praha a zesiluje její tepelný ostrov. Výkyvy jsou ovšem běžným průvodním jevem dlouhodobého trendu, můžeme tak najít několikaleté chladnější i teplejší epizody. Dlouhodobě teplota v Praze (a nejen tam) roste. Zdroj: http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/letecky-meteorolog-petr-dvorak-praha-ma-specificke-pocasi-20160109.html
„…Prvním nutným krokem ke zmírnění sucha, povodní, je menší odvodňování měst a krajiny…Pokud se města odvodňují, například prostřednictvím kanalizace, vytváří se v nich větší teplo a málo vody se přirozeně odpařuje. Mraky se následně nedostanou nad město a zahřátá území, protože stoupající teplo je tam nevpustí. Vyprší ve se pak ve vyšších polohách, ale ve větším množství, což může způsobit i povodně…“ Zdroj: http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/odbornik-musi-se-snizit-odvodnovani-mest-jinak-hrozi-sucho-20170516.html
Jedním z možných řešení, které vedení města nabízí, je ochlazování pomocí většího množství zeleně. „Každý strom funguje jako výkonná klimatizační jednotka,“ vysvětlila radní pro životní prostředí Jana Plamínková… Cílem magistrátu tak je v ulicích, kde probíhá či se uskuteční větší rekonstrukce, inženýrské sítě uzpůsobit tak, aby byl prostor pro zeleň...Dalším nově zkoušeným postupem jsou tzv. prokořenitelné buňky. Pražské stromy totiž často trpí tím, že se jim „udusí“ kořeny. „Zem okolo je příliš udusaná a kořeny nemají dostatek kyslíku,“ vysvětlila radní. Nové buňky jsou plastovými mřížky, které zajistí, že je půda více nakypřená…Dlouhodobým záměrem města je také vybudovat příměstské lesy. Ve hře jsou momentálně dva, a to tzv. Soutok a Trojská kotlina.
„Ráda bych, aby členové svazu zahrádkářů vytipovali v Praze území, kde by mohla vzniknout nová zahrádkářská kolonie,“ řekla náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Zelení). Zároveň si mají členové svazu zkontrolovat, zda připravovaný Metropolitní plán současné osady nenaruší. Zdroj: http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/konec-vedra-v-praze-mesto-planuje-zahradky-a-fontany-20170520.html
Komunitní zahrady však nejsou nejvýraznějším řešením, které by dramaticky zvrátilo zvyšující teploty v centru. Větší důraz by mělo město klást na zeleň v ulicích i na střechách budov. Zároveň je v plánu dělat nové retenční nádrže, do nichž by stékala voda při prudkých přívalových deštích, čímž se předejde zvedání hladin potoků a řeky…Připravovaný strategický plán také navrhuje měnit ornou půdu na louky nebo lesy. Za posledních pět let bylo v rámci systematického ozeleňování Prahy převedeno na převážně lesní zeleň 61,35 hektaru.
Zdroj: http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/konec-vedra-v-praze-mesto-planuje-zahradky-a-fontany-20170520.htm
celý článek včetně souvisejících odkazů najdete v Deníku.cz ze dne 1.7.2017 ZDE
předchozí články ON k tématu:
Praha je nebezpečný tepelný ostrov, pomůže více stromů, vody a zeleně
Kvalitně navržené domy se zelení nepotřebují chlazení. Ty špatné se přehřívají
náhledový obrázek: ilustrační
