Konec smrků v Čechách a na Moravě? Smrtící sucho, teplo a škůdci

Někteří z nás nazývají současné výkyvy počasí klimatickou změnou, jiní zase jen dočasným obdobím, které se periodicky opakuje a není nutné se jím nechat příliš znepokojovat. Ať si o tom myslíme cokoliv, tak je však více než zřejmé, že v přírodním prostředí dochází ke změnám natolik rozsáhlým, že to v minulosti lesníci, zemědělci ani ochránci přírody ještě nezažili. Snad nejvýrazněji se pak dopady těchto změn projevují ve vodním hospodářství a ve stavu našich lesů.

Postupné zvyšování průměrné teploty v našich zeměpisných šířkách a nedostatečná, případně nerovnoměrná distribuce srážek v průběhu roku negativně ovlivňuje celkovou vodní bilanci v krajině. Tato vodní bilance je dána rozdílem úhrnu srážek a celkového výparu z prostředí. V současné době se mění celková variabilita srážek. Snižuje se počet deštivých dnů, přičemž se nemusí měnit celkové roční úhrny srážek. Přibývá extrémních bouřek a přívalových dešťů. Celoročně se však vlivem vyšší celkové teploty zvyšuje reálný výpar a dostupné vláhy v lesních ekosystémech výrazně ubývá. Důsledkem je zvyšování sucha a tím zvyšování stresových faktorů pro lesní dřeviny. Souběžný efekt těchto vlivů snižuje vitality lesních porostů. Zvláště náchylnou dřevinou je pak smrk ztepilý.

Smrk trpí stresem z nedostatku vláhy pod 600 milimetrů ročního úhrnu. Mělký kořenový systém pronikající jen několik decimetrů do půdy není schopen využívat stále klesající hladinu dostupné vody. Tím se snižuje jeho obranyschopnost před škodlivými organismy, především pak před podkorním hmyzem, tedy kůrovcem. Negativní dopad srážkově podprůměrných let 2015 a 2016 způsobil rozsáhlé chřadnutí smrkových porostů, které se lavinovitě šíří do našich končin od východu. Primárně suchem oslabené dřeviny nejsou schopny vytvářet obranné látky a sekundárně tak podléhají podkornímu hmyzu nebo třeba houbovým onemocněním. Navíc dlouhotrvající extrémní teploty urychlují vývoj běžných druhů kůrovců a umožňují zvýšení počtu generací či šíření u nás doposud nepříliš rozšířených druhů, např. lýkožrouta severského.

V současné době je potřebná strategie co nejvíce zpomalit odlesňování, abychom získali více času na tvorbu druhově, prostorově a věkově rozrůzněných porostů. Obnova velkých kalamitních holin stinnými listnáči a jedlí je ale velmi složitou záležitostí…

Celá článek „Aktuální situace chřadnutí smrkových porostů a kůrovcová kalamita z pohledu Lesů ČR“ z 2.5.2018 v Ekolistu ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační

Doplňující info ON:
Webová aplikace na adrese www.kurovcoveinfo.cz reaguje mimojiné na zvýšený výskyt kůrovců v posledních letech především v důsledku oslabení porostů suchem a nabízí provozním lesníkům přehled o aktuálním stavu rojení v rámci ČR.

 

„Plošně se rozpadající les a rozsáhlé asanační těžby vnímá běžný návštěvník lesa pochopitelně především negativně, snižuje se požitek z lesa, jak jej známe, rozježděné lesní cesty s hlubokými blátivými kolejemi nevybízejí k relaxační procházce nebo vyběhnutí, ubývá možností sbírat houby. Miliony kubíků smrkové kulatiny z relativně malého území jsou obrovskou zátěží pro dopravní infrastrukturu i zpracovatelské kapacity. Jak ale na takovou kalamitní situaci v hospodářských lesích nahlížet z pohledu ochrany přírody?

Především je třeba si uvědomit, že kůrovec likviduje stanovištně nevhodné, a tudíž nestabilní a biologicky jen málo zajímavé lesní porosty, u kterých se již mnoho let i mezi lesníky hovoří o nutnosti přeměny na smíšené lesy.

Podrobně v článku v dubnovém Ekolistu ZDE.

AKTUALIZACE 22.5.2018 Hnutí DUHA:
„Absolutní selhání ministerstva zemědělství. Jinak nelze nazvat návrh vyhlášky určující druhovou skladbu lesů. Vůbec totiž nemění dosavadní pravidla a umožňuje vysazovat smrky i tam, kde už teď plošně hynou. Smrk nemá na většině našeho území dlouhodobou naději na přežití. V předhůří Jeseníků už teď na velkých plochách usychá. Naštěstí jde jen o návrh, který můžeme společně změnit.

 

Související v ON:

14.5.2018 Krize českých lesů začala před 20ti lety. Vinu nese Ministerstvo zemědělství, které dlouhodobě nereaguje na urgence vědců, ochránců přírody i mnoha lesníků

19.4.2018 „Zachraňme lesy!“ aneb jde to i jinak. Informujte se a připojte se k výzvě zákonodárcům

18.1.2018 Prohlášení Hnutí Duha o nutných krocích vlády k ozdravění českých lesů

18.1.2018 Záznam besedy STUŽ o budoucnosti českých lesů ze dne 2.1.2018

15.12.2017 Jak správně hospodřit v lese aneb dva přístupy odborníků k modernímu lesnictví

8.12.2017 Divoká příroda, ochrana klimatu, ochrana vody a zabránění půdní erozi – to jsou nejvíce ceněné hodnoty lesa pro českou veřejnost

Související příspěvky