Chytrá energie v únoru 2019: uzavírání roku 2018 – pro rok 2019 si ČR musí nastavit mnohem vyšší laťku

Rok 2018 byl smrští zásadních evropských i globálních klimaticko-energetických událostí, za těmi nejvýraznějšími z nich nabízíme krátké ohlédnutí. V evropských institucích probíhala po celý rok probíhala příprava příštího evropského rozpočtu pro roky 2021 až 2027. Ten je klíčovým nástrojem EU pro dosahování klimatických a energetických cílů do roku 2030. Hlavním body střetu o rozpočet bylo tak procento prostředků, které budou vynaloženy na klimatická opatření, kritéria pro vyloučení financování fosilních projektů a nastavení  předběžných podmínek, například vazby na národní klimaticko-energetické plány. V současném programovém období bylo na opatření k energetické transformaci jako jsou úspory energií či rozvoj OZE pouze 7 % všech prostředků. V dalším programovém období bude nutné tento potenciál lépe využít – konečná podoba rozpočtu a jeho dílčích programů bude známa až v tomto roce.

Česká síť může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez velkých uhelných elektráren. To je hlavní sdělení studie konzultační společnosti Energynautics, kterou jsme představili v květnu. Nyní publikujeme nové, doplňující scénáře k této studii, opět od Energynautics.

Energetické think-tanky Sandbag a Agora Energiewende vydaly přehled výroby elektřiny ve státech Evropské unie v roce 2018. Produkce evropských obnovitelných zdrojů v roce 2018 opět vzrostla, jejich podíl na celkové hrubé výrobě elektřiny dosáhl 32,3 %.  Na růstu se podílely především nové instalace solárních a větrných elektráren a normální produkce vodních zdrojů (po výrazně podprůměrném roce 2017). Pořadí podílu jednotlivých obnovitelných technologií na celkové výrobě je následující: větrné elektrárny 11,8 %, vodní elektrárny 10,6 %, zdroje na biomasu 6,1 %, solární elektrárny 3,9 %.

Nový Atlas energie, navazující na předchozí úspěšný Atlas uhlí a Atlas masa vydaly pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung a Hnutí DUHA. Překlad atraktivní ediční řady publikací shrnujících evropskou situaci s nově zařazeným textem o zemích Visegradu ukazuje ve svých dvaceti kapitolách na konkrétních číslech a příkladech, jak se evropská energetika v posledních dvaceti letech výrazně mění. Snižuje se podíl fosilní energie, výrazně přibývá obnovitelných zdrojů, energetika se decentralizuje a mění se vlastnická struktura.

Na konci ledna došlo k průlomu v ostře sledovaných jednáních německé “uhelné komise”, který může zásadně urychlit konec doby uhelné v Evropě. Představitelé a představitelky spolkových zemí historicky spojených s těžbou a spalováním uhlí, se spolu se zástupci průmyslu, odborů a ekologických organizací po 20 hodinách závěrečného jednání dohodli na kompromisu – Německo by podle nich mělo opustit těžbu a spalování uhlí k roku 2038 a pokud to půjde, tak již v roce 2035. Již přibližně o deset let dříve dojde k odstavení všech uhelných zdrojů ve Velké Británii, Francii, Itálii, Belgii, Holandsku, Rakousku nebo skandinávských zemích

Do parlamentu možná už příští měsíc zamíří vládní návrh novely zákona o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Systém v Evropské unii funguje od roku 2005 a v České republice se týká zařízení produkujících zhruba 60 % emisí. Současná novela zavádí nová ustanovení revidované evropské směrnice, která budou platit pro období 2021 až 2030. Směrnice řeší zejména chronickou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu s povolenkami, rychleji omezuje množství dostupných povolenek a vytváří nové finanční nástroje na podporu snižování závislosti na fosilních palivech.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková odvolala k 18. únoru z funkce ředitele státní Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiřího Slováka a novým ředitelem jmenovala Jana Prachaře. Změnu přivítaly obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, které sami o odvolání Jiřího Slováka usilovaly poté, co ztratily poslední zbytky důvěry v poctivý výběr lokality pro úložiště.  Může tato personální výměna uklidnit dnešní vážný konflikt mezi státní správou a starosty i obyvateli dotčených obcí a měst? Záleží nyní, zda se promítne i do změny práce SÚRAO.

Energeticky úsporné stavby z přírodních materiálů z pohledu jejich uživatelů a architektů. Příběhy o tvorbě vlastního domova od prvních úvah až po zabydlení, exkurze do staveb. Letošní ročník je zaměřen na téma klimatické změny. Pořádá spolek Ekodům 5. až 7. 4. 2019 v Emauzském klášteře v Praze a leckde jinde.

Hodina Země je každoroční mezinárodní akce zavedená Světovým fondem na ochranu přírody (World Wildlife Fund, zkráceně WWF). První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii, kdy cílem organizátorů bylo atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery, do kampaně se zapojily více než 2 miliony lidí. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední sobotu v měsíci březnu. Letos Hodina Země vypukne v sobotu 30. března od 20,30 hodin.