Rodina Mašínů byla perzekvována jak za nacistické, tak za komunistické totality. Generál Josef Mašín, jeho synové, manželka i dcera se aktivně zapojili do hnutí odporu. Bojovali nejen slovem, ale i se zbraní v ruce. Zdena Mašínová mladší bojuje i nyní – proti ztrátě paměti u řady Čechů a za důstojné poslední rozloučení s matkou, píše pro HlídacíPes.org historička Markéta Malá…
„Moje maminka byla vzácná osoba, velmi statečná žena. Měla tragický konec svého života v komunistickém vězení. Nyní se konečně dočkala tohoto uznání,“ říká její dcera a pohnutě vzpomíná na to, jak krutě bylo s její matkou zacházeno v kriminálu v Ruzyni… „Byla v kobce v Ruzyni hned po zatčení v nemocnici, kde ji nechali 12 měsíců na betonové podlaze bez jakéhokoliv lékařského ošetření, bez lékařského prostředku, bez dek, beze všeho. Ona byla skutečně už v té době po 12 měsících na pokraji smrti.“
Na konci listopadu 1954 se její zdravotní stav natolik zhoršil, že muselo být přerušeno projednávání jejího případu. Byla operována, a proto se nemohla zúčastnit hlavního procesu proti „bandě záškodníků“.
„Převezli ji do Střešovic. Mám několik jejích dopisů z té doby. Aby ji mohli postavit před soud, tak jí ve střešovické nemocnici v Praze provedli sedm zákroků na zažívacím ústrojí.“…
Ani zdravotní problémy ji neuchránily před soudem, který vyvrcholil rozsudkem Nejvyššího soudu v Praze ze dne 3. června 1955. Komunistická justice neměla proti Mašínové důkazy, synové jí o své činnosti nic neříkali. Rozsudek je proto plný planých řečí ne o tom, co Mašínová dělala nebo alespoň říkala, ale o tom, co si obviněná údajně myslela.
Tragikomická je poznámka, že Mašínová činnost svých synů schvalovala, ale ne „výslovně“, nýbrž „mlčky“. Komunisté tak vymysleli raritu – odsouzení člověka za jeho mlčení.
V rozsudku se doslova píše: „I když sama se neúčastnila žádných teroristických či jiných akcí, jež byly prováděny členy bandy, přece jen byla postupně informována o této činnosti a jednotlivých skutcích členů bandy, činnost tu nejen že schvalovala, byť i ne výslovně, nýbrž mlčky, ale podporovala i tím, že trpěla, aby schůzky bandy a plánování jednotlivých akcí se konaly v jejím bytě, nejprve v Poděbradech, později v Činěvsi.“
Trest za neexistující trestný čin byl odůvodněn také tím, že špatně vychovávala své syny: „Zaměřovala výchovu svých synů Ctirada a Josefa Mašínů na nenávist k lidově demokratickému zřízení a KSČ… Tak se stala nepřítelem pokrokového zřízení a vymožeností dělnické třídy a pracujícího lidu a stala se i jedním z členů protistátní bandy, založené jejími syny.“
Nejvyšší soud rozhodl, že se Mašínová dopustila trestných činů velezrady a vyzvědačství. Byl jí vyměřen trest odnětí svobody na 25 let a propadnutí celého jmění.
Od léta 1955 se zdravotní stav Zdeny Mašínové vlivem postupující rakoviny zhoršoval. Počátkem září 1955 byla převezena do ženské věznice, kde – pokud jí to zdravotní stav dovoloval – pracovala jako švadlena. Dcera Zdena i její matka Emilie Nováková se pro ni snažily dosáhnout zmírnění trestu a propuštění…K žádosti o udělení milosti napsal 3. ledna 1956 náčelník nápravně pracovního tábora:
„Jmenovaná dává nepokrytě najevo nenávist k dnešnímu zřízení. Neuznává svoji vinu a nemá zájem na své převýchově. Je zatvrzelou nepřítelkyní zřízení a vyhledává společnost osob stejného smýšlení… Vedení NTP vzhledem k jejímu smýšlení a délce trestu nedoporučuje udělení milosti. Příliš krátká doba odpykaného trestu nemůže míti na jmenovanou nějakého vlivu, zvláště když tato nemá sama zájem na převýchově.“ Náčelník také poukázal na to, že Mašínová „plní svoje pracovní úkoly jen asi na 25 % normy“. Svou normu neplnila proto, že umírala.
Zdena Mašínová zahynula ve vězení 12. června 1956 na rakovinu tračníku. Její dcera ji nesměla pohřbít, StB jí dokonce odmítala sdělit, kde tělo leží. Informace nakonec získala od hrobníka na hřbitově v Ďáblicích. Ukázal jí odpadky zasypané místo hromadného hrobu s ostatky asi 40 dětí, které také měly zemřít na Pankráci.
Zdena Mašínová mladší nyní jedná s pražským magistrátem o exhumaci ostatků své matky. Ráda by důstojně pochovala ženu, která hrdinně vzdorovala dvěma totalitám a byla krutě týrána jak za nacismu, tak za komunismu. Nebývale statečná manželka hrdiny druhé světové války a první žena, která absolvovala České vysoké učení technické s diplomem stavebního inženýra, si tuto pietu nepochybně zaslouží.
Celý článek “ Zdenu Mašínovou utýrali komunisté. Její dcera ji chce po desítkách let důstojně pohřbít“ z 5.3.2019 na HlídacíPes.org ZDE.
Souvisejicí v ON: