Pro čtenáře a vydavatele Oka
Až zase příště pan Duchek popustí uzdu své touze vyčistit v Újezdě (a ve škole zvlášť) všechnu špatnost, doufám, že to vydržím a nebudu s ním zbytečně ztrácet energii; dnes tedy naposledy, čistě proto, aby si snad někdo nemyslel, že na to nemáme co říci.
Své žáky učím známou pravdu, že polopravda je horší než celá lež, neboť lež je snadněji rozeznatelná, zatímco část pravdy utvrzuje neznalého v tom, že je pravdivá i ta druhá, lživá půlka. Proto demagogové polopravdu tak rádi užívají. Protože pánové z Oka dobře vědí, že je nemožné na stránkách jakéhokoli média (pokud nevydávám vlastní časopis) dopodrobna vyložit sled všech událostí a popsat vše, co kdo řekl a udělal, je pro ně snadné dělat to, v čem tak vynikají: kydat špínu. Ale vlastně jsme to čekali, to byla jen otázka času, kdy pan Duchek využije příležitosti.
Nicméně děkujeme, pane Duchku, za poskytnutí důkazu, že jsme měli pravdu, když jsme požadovali podpisy pod příspěvky, tušíce, že pseudonymu zneužívá a za žáka školy se vydává jiná osoba. Vtipný Konstantin Pseudonymus, autor obrázků na titulní stránce Oka, ve školním časopise ovšem podepsaných Johny Pěnkava, tedy nepřekvapivě uspěl ve Vašem Oku se svým Kurristánem (jen velký naiva by uvěřil, že jeho autorem je žák), když jeho text příbuzného ražení ve školním časopisu bez pravého jména nevyšel.
K Vašemu výčtu uměleckých pseudonymů bych ještě pár přidala, např. Samuel L. Clemens – Mark Twain, Evan Hunter – Ed Mc Bain nebo James A. Wight – James Herriot (heč, taky umím – ale jste dobrej, tři jsem neznala), leč nějak mi uniká, kterak umělecká literatura koresponduje s naším případem, protože přispěvatelé do školního časopisu nepsali umění, ale názory. Pominu-li výše zmíněný důležitý důvod našeho požadavku, je tady ještě skutečnost, že bychom snad měli pěstovat v žácích občanskou odvahu sdělovat své názory veřejně a neskrývat se za anonymitu. Že mají strach? Chápu, ale když to nikdy nezkusí, budou ho mít věčně. Jako učitel mohu volit: udělat kolem věci cirkus a posílit obavy, nebo je k té odvaze vést. Ano, stát za svými názory neumějí ani dospělí, skrývající se v internetových diskusích za cizími jmény, ale tím spíš je třeba snažit se ten začarovaný kruh zbabělosti a pohodlnosti rozetnout. Vše, co se ve škole děje, je prostředkem výuky a výchovy, tedy i školní časopis, a proto na rozdíl od jiných médií je namístě, ukazujeme-li žákům, kde ve způsobu vyjadřování pochybili, a požadujeme-li vyjádření vhodnější.
Vy jste zářný příklad toho, jak to dopadne, když to nikdo žákovi nevysvětlí. Všechny pouráží a dosáhne akorát rozvratu místo svého dobrého cíle. Ale zato je majitelem PRAVDY. Mimochodem, pane Duchku, jestli Vám opravdu paní učitelka v 1. – 3. třídě přibližovala básně dekadentů, leccos se tím vysvětluje.
Dovolte, pane Duchku, abych Vás ještě informovala, že u rozsáhlých rozhovorů (jako např. s ředitelkou školy) bývá pravidlem, že jsou dány zpovídanému k autorizaci, zvláště pak, když se mu to slíbí. Ve zmíněném rozhovoru mě kromě jiných věcí upoutala Vaše starost o přílišnou délku našeho Školního vzdělávacího programu, cituji: „186 stran, to se nedá číst.“ Uhodili jste hřebíček na hlavičku – nedá. Ono to totiž není určeno k běžnému čtení jako beletrie či literatura faktu. Různé části ŠVP čte ten, kdo hledá nějakou konkrétní informaci. Já si taky do postele neberu např. Zákoník práce, raději chodím k panu Váchovi, má v knihkupectví ohromný výběr románů a detektivek. ŠVP je totiž dokument s povinnými předepsanými kapitolami, a když jsme se při jejich tvorbě pokusili některé obzvlášť nezáživné pasáže, navíc téměř kopírující text zákona, vynechat, inspekce nám uložila je doplnit. Ač se domnívám, že nejspíš nejste absolventem ročního studia Koordinátor pro tvorbu ŠVP jako já, plně s Vámi souhlasím, že některé pasáže ŠVP jsou opravdu přiblblé a zbytečné, ale na to si račte postěžovat jinde. Shrnu to: vzhledem k tomu, že v jiných školách mají ŠVP i na 300 – 400 stranách (namátkou ZŠ v Nymburce 553 stran – http://www.zs-komenskeho.cz), jsem na skutečnost, že se nám podařilo vměstnat náš ŠVP na pouhých 186 stran, docela pyšná.
Vrchní cenzorka Masarykovy školy Jančová – Kojzarová
P.S. pro pana Lameše: Opět jste nezklamal, když jste mne odhalil jako voličku p. Slezáka. Tu křišťálovou kouli, ze které jste to vyvěštil, ale raději zahoďte, skoro se bojím odhadovat, čím by Vás zesměšnila příště.
2 komentáře
Petr Duchek
Je škoda, že paní učitelka Jančová alias Kojzarová se neovládla už rovnou protentokrát a opět vypustila myšlenkový výron, který se jako čert kříži vyhýbá podstatným dějům ve škole, o kterých se psalo v Oku č. 6.
Abych ale alespoň nějak zareagoval.
ŠVP v jiných školách mi přijde čtivější, kratší, ten zdejší ani jedno. Je to prostě můj názor a proto jsem se paní ředitelky na něj zeptal. Nic víc. Ovšem argument pí Jančové, že v jiných školách je ŠVP i na 300 – 553 stranách a proto je pyšná na svých 186 stran je polopravda. Chybí dodat zbytek pravdy, že jsou i jiné velké školy a u nich je ŠVP i po kontrolách ČŠI do 100 stran.
Ani polopravdou už ale není veřejné informování, že snad jsem zpovídané paní ředitelce slíbil zaslat rozhovor k autorizaci. Paní Jančová, mýlíte se. Celý rozhovor mám nahraný a o zaslání textově zpracovaného rozhovoru k autorizaci jsme se nebavili. Máte snad jiný záznam, prokazující Vaše slova? Tak sem s ním!
Přijde mi i zvláštní, jak moc vás zaujal použitý pseudonym „Konstantin Pseudonymov“ a co všechno z toho vyvozujete. Zvolen byl samozřejmě zcela záměrně. Nicméně já připustím, že pod uvedenými pseudonymy je ukryta třeba jen jedna bytost, když Vy připustíte,
– že jste se vůbec nepodílela na prvních dvou číslech školního časopisu a tvrzení v zápisu z jednání školské rady ze dne 9. 5. 2016 o Vaší angažovanosti je tedy lživé,
– že se ve škole probíralo nepřiměřené jednání učitele/ky/lů směrem k dětem i jen trochu spojených s časopisem,
– že zveřejnit původní verzi třetího čísla se škole prostě nechce,
– stejně jako odpovědi dětí na dotazník „Klima školy a žáků“,
– že v původní verzi bylo několik otevřených názorů od žáků, kteří chtěli raději zůstat v anonymitě,
– že děti časopis k 13. 5. 2016 nedostaly, přestože to vyplynulo z rozhovoru s paní ředitelkou,
– …
A pro úplnost, mýlíte se, nebo spíše používáte polopravdu i v otázce používání pseudonymů u autorů, kteří psali jak uměleckou literaturu, tak ale i své názory, často i kontroverzní.
Například v Oku mnou uvedený Zbyněk Fišer – Egon Bondy psal své názory v dílech filosofických, politologických a věnoval se i překladům, nebo Pavel Schönfeld – Pavel Tigrid, bývalý ministr kultury, který kromě písemného projevu sděloval své názory například z rozhlasového vysílání Svobodné Evropy, či Hlasu Ameriky za minulého režimu.
Nemohu uvěřit, že učíte český jazyk a tohle nevíte.
Petr Duchek
Jura
„Jančová“ nebo „Kojzarová“? Tot otazka. Pan Lames je sice hadava osobnost, ale netrpi schizofrenii …a pana Duchka si vazim, protoze je clovek, ktery si umi stat za svym nazorem. Osobne si myslim, ze celou tuto aferu rozpoutala vykonstruovana „deinstalace“ pana Kurky, kterou kdokoliv „okecava“, sam se stava podezrelym, ze s tim mel neco spolecneho a automaticky tak degraduje hodnotu sveho slova. Taky si myslim, ze „nemit co rict“ je statecnejsi, nez hajit blud kteremu jsem podlehl a ted se to stydim priznat.