Nové stromy, trávníky a cesty s mobilářem na Chodově – Jižním Městě
Revitalizace západní části Centrálního parku na Chodově v Praze 11, na níž pracovaly od jara 2018 Lesy hlavního města Prahy, byla nedávno dokončena. V parku vznikla nová cestní síť, prodloužila se cyklostezka, přibylo 111 stromů, altán, 22 laviček, dva stoly a osm odpadkových košů. Park dostal i nové veřejné osvětlení a na volné ploše o rozloze cca 7 350 m2 byly také založeny trávníky…Práce se dotkly celé západní části parku, který vyplňuje prostor mezi panelovými domy Jižního Města a pod nímž vede trasa metra C mezi stanicemi Opatov a Háje…Kolem parkových cest a ve skupinách na travnatých plochách Lesy hl. m. Prahy vysadily celkem 111 listnatých stromů. Jsou mezi nimi především různé druhy javorů, habry obecné, břízy bělokoré, duby letní, jasany ztepilé či lípy srdčité i velkolisté. Své zástupce tu mají také ovocné stromy, například třešeň ptačí nebo višeň turecká. Kromě nových stromořadí a skupin stromů byly v parku v rámci vegetačních úprav založeny také nové parkové trávníky.
Zdroj text a foto: TZ MHMP, 25.7.2019, Ing. Petr Hlubuček
Vatikán bez plastů
Městský stát Vatikán stále snižuje spotřebu plastů a plánuje, že do konce roku se jich zbaví docela. Ke změně mentality jednoznačně přispívá encyklika papeže Františka Laudato si´, věnovaná péči o společný domov. Vatikán odpadky zpracovává na vlastní skládce, otevřené roku 2016 a umístěné ve Vatikánských zahradách. Naprostá většina odpadu (98%) z jednotlivých vatikánských pracovišť přichází již předtříděná. Problematické je zpracování odpadků z náměstí sv. Petra, které spadá do správy městského státu, a velkou měrou se podepisuje na množství smíšeného odpadu. Organický odpad a velká část zahradního odpadu (400 tun ročně) se v městském státě kompostuje. Podle slov vatikánského zaměstnance se vzniklý kompost používá ke kvalitnímu přihnojování jak ve vatikánských zahradách, tak na zemědělském statku v Castel Gandolfu.
Zdroj: VaticanNews
100 let knihovnického zákona v Československu
V pondělí 22. července 2019 uplynulo právě 100 let od přijetí knihovnického zákona, který spustil vlnu zakládání obecních knihoven napříč tehdejším Československem. Zřízení knihovny za účelem „doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev obyvatelstva“ bylo pro obce povinnosti.
Nezbytnost zákona ukotvujícího účel a fungování knihoven se za 100 let prokázala nesčetněkrát a bez něj by knihovny nebyly jedním ze stálých pilířů společenského života obcí a měst.
I my se dnes můžeme inspirovat 100 let starou legislativou, která mj. nařizovala zřízení knihovní rady tvořené obyvateli dané obce a pečující o knihovnu.
