V Evropě se od roku 2014 stalo šestnáct voleb a referend terči ruské dezinformační kampaně. Ve své výpovědi před americkým Kongresem to uvedl český expert na dezinformace Jakub Kalenský. Seznam opírá o zjištění výzkumníků a novinářů, kteří se na snahy Kremlu ovlivnit výsledky voleb a referend zaměřili. Rusko se o to nesnažilo jen v postkomunistických zemí, ale také Německu, Francii i Velké Británii..
…při posuzování dezinformačních kampaní zaměřených na volby je nutné mít na paměti, že představují jen střípek ruských vlivových operací v Evropě…dezinformační kampaně před volbami nejsou izolovaným jevem, roky a měsíce před samotnou volbou jim předchází operace, které mají zvýšit zranitelnost publika.
…Volby a referenda z následujícího seznamu zasáhly ruské dezinformace v různé míře a výčet nemusí být vyčerpávající, přehled přináší Server iROZHLAS.cz:
1. Referendum o nezávislosti Skotska v roce 2014
V září 2014 Skotové v referendu rozhodovali o tom, jestli se mají odtrhnout od Spojeného království. Výsledek byl relativně těsný, pro setrvání hlasovalo 55,3 procenta voličů, 44,7 procenta voličů bylo proti. Podle experta na ruské kybernetické operace Bena Nimma z think-tanku Atlantic Council se poté ruští aktivisté snažili výsledek referenda zpochybnit. Na facebooku, twitteru a YouTube šířili lživé informace, že hlasování bylo ovlivňováno ve prospěch setrván…
2. Volby na Ukrajině v roce 2014
Krátce před předčasnými parlamentními volbami na Ukrajině napadli ruští hackeři webovou stránku ukrajinské centrální volební komise. Ukrajinští vyšetřovatelé také potvrdili, že Rusko se pokusilo zmanipulovat volební výsledky. Z útoků Ukrajinci obvinili proruskou skupinu CyberBerkut.
Jeden ze zahraničních pozorovatelů voleb popsal, že Ukrajinci se ubránili pouze díky smazání celého systému a jeho obnovení z hackery nenapadnuté zálohy.
3. Bulharské volby do obecních zastupitelstev v roce 2015
Centrální volební komisi země napadli během těchto voleb a referenda „téměř jistě“ hackeři napojení na Rusko. Totožná skupina v roce 2013 zaútočila na centrálu NATO v Bruselu, jak BBC potvrdil tehdejší bulharský prezident Rosen Plevneliev…
4. Nizozemské referendum o přidružení Ukrajiny k Evropské unii v roce 2016
V referendu Nizozemci hlasovali o tom, zda má jejich vláda ratifikovat dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. Proti dohodě se na konec vyslovilo 61 procent voličů…Referendum přitom vyprovokovala skupina euroskeptických blogerů sdružených kolem populárního blogu GeenStijl…V kampani před referendem se pak objevila falešná videa maskovaných mužů tvrdících, že patří k Batalionu Azov, krajně pravicové polovojenské ukrajinské jednotce. Aktéři nahrávky vyhrožovali, že pokud nizozemští voliči v referendu nepodpoří přidružení Ukrajiny k EU, jejich lidé v Nizozemsku spáchají teroristické útoky… videa zřejmě vznikla v továrně trollů v Petrohradu napojené na Kreml…
5. Referendum o brexitu ve Velké Británii v roce 2016
„Od 1. ledna 2016 do 23. června 2016 (den referenda) publikovaly Sputnik a Russia Today ve Velké Británii 261 materiálů týkajících se referenda o setrvání v Evropské unii či se silným antievropským vyzněním,“ uvedl ředitel respektované britské mediální agentury 89up Mike Harris, jehož citovaly The Times a Guardian.
Analýza jeho společnosti ukázala, že dosah článků proti Evropské unii publikovaných kremelskými kanály se vyhoupl na astronomických 134 milionů potenciálních zobrazení… Články na Russia Today a Sputniku například šířily dezinformace o uprchlících v Evropě, imigraci do Velké Británie, vměšování se MI5 (zpravodajské služby) do referenda či roli CIA při vzniku Evropské unie…
6. Volba rakouského prezidenta v roce 2016
…Na konci října 2016 nejsledovanější ruská televize První kanál odvysílala lživou informaci, že rakouský soud zbavil migranta obvinění ze znásilnění desetiletého chlapce…The Insider a ruská redakce Deutsche Welle sice zprávu do 24 hodin vyvrátily a První kanál ji smazal, 31. října 2016 ji však ruský prezident Vladimir Putin využil k veřejné kritice rakouské justice. „Událost“ je podle něj důsledkem rozpadajících se tradičních národních hodnot a pocitu viny vůči migrantům. Tehdejší kandidát Bellen ( nakonec zvítězil a stal se rakouským prezidentem) přitom v kampani kritizoval právě tvrdou politiku rakouské vlády vůči uprchlíkům, podporoval evropskou integraci, sňatky homosexuálů nebo ochranu životního prostředí.
7. Italské referendum o reformě ústavy v roce 2016
Italové v referendu jasně odmítli reformu ústavy, která měla zjednodušit systém vládnutí v silně zadlužené zemi. Proti však hlasovalo 60 procent voličů. Po neúspěchu skončil premiér Matteo Renzi, což znamenalo ránu pro Evropskou unii. Výsledek silně ovlivnila populistická uskupení v čele s hnutím Pět hvězd… Fake news útočily na premiéra Renziho, ale publikovaly také lži o Amerikou placených pašerácích, kteří měli do Itálie přivážet imigranty ze severní Afriky. Tvrdily také, že tehdejší prezident Spojených států Barack Obama chce svrhnout syrský režim, aby rozvrátil stabilitu na blízkém východě.
8. Prezidentské volby ve Francii v roce 2017
V tomto případě trollové neobstáli, i když nasadili fake news, podvržené dokumenty, napadli počítače spolupracovníků vítězného kandidáta Emmanuela Macrona a dva dny před druhým kolem volby zveřejnili 15 gigabitů ukradených dat. Únik označený #MacronLeaks na twitteru podle think-tanku Atlantic Council šířila armáda trollů a botů. Její sílu dokládá zjištění, že za 24 hodin vytvořila skoro půl milionu postů. Jak upozorňuje Atlantic Council, šlo pouze vrchol koordinované dezinformační kampaně, která začala o měsíce dříve…
9. Německé volby do spolkového sněmu 2017
Krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) voliči 12,6 procenta hlasů katapultovali na třetí příčku hned po CDU/CSU a SPD. Historického úspěchu populisté dosáhli za vehementní podpory prokremelských médií, která antisystémovou stranu vykreslovala v tom nejlepším světle… Na druhou stranu, média kontrolovaná ruskou vládou útočila na kancléřku Angelu Merkelovou jako na nebezpečnou, nemravnou a nedemokratickou političku. Kampaň podle Time mířila především na rusky mluvící německou populaci…
10. Katalánské referendum v roce 2017
O tom, že referendum o nezávislosti Katalánska ovlivnily fake news, informovala média po celém světě. Jeden z nejpřesvědčivějších důkazů poskytl Javier Lesaca z Univerzity George Washingtona. Výzkumník zanalyzoval přes pět milionů zpráv na sociálních sítích, které mezi 29. zářím a 5. říjnem obsahovaly heslo „Katalánsko“… Materiály například přehnaně popisovaly policejní brutalitu v Katalánsku a podle výzkumníka poškodily obraz Španělska v zahraničí…
11. Česká volba prezidenta v roce 2018
Podle think-tanku Evropské hodnoty kremelská média útočila na kandidáta Jiřího Drahoše, a naopak podporovala vítěze volby Miloše Zemana. Toho prokremelská média prezentovala jako jediného ochránce české suverenity, zatímco Drahoše jako „vítače“ imigrantů, bývalého spolupracovníka StB, nebo dokonce homopedofila.
Dezinformace se kromě sociálních sítí šířily také prostřednictvím takzvaných řetězových e-mailů, server iROZHLAS.cz tento fenomén popsal zde.
Experti jsou přesvědčeni, že právě fake news rozhodly o Zemanově vítězství.
12. Italské parlamentní volby v roce 2018
Prokremelská média podle analýzy společnosti Alto Data Analytics v Itálii před parlamentními volbami rozdmýchávala xenofobní nálady. Výzkumníci sledovali přes milion příspěvků skoro tisíce účtů na sociálních sítích. Většina z nich šířila články italské verze Sputniku s protiimigračními materiály a materiály namířenými proti neziskových organizacím.
13. Makedonské referendum o názvu země v roce 2018
Z dezinformační kampaně před referendem o změně jména v Makedonii Moskvu obvinil Trumpův ministr obrany James Mattis, ale také Řecko…Spor skončil letos v lednu, kdy makedonský parlament schválil změnu ústavy, jež zakotvuje nový název země Republika Severní Makedonie. A právě tomu se podle Mattise Rusové snažili zabránit…
14. Prezidentská volba na Ukrajině v roce 2019
Během letošní prezidentské volby na Ukrajině nebyla šance, že zvítězí proruský kandidát. Podle organizace Ukrainian Election Task Force se tak Rusové snažili alespoň vytvořit chaos rozšiřováním nestability a nejistoty před, během a po prezidentské volbě. Prokremelská média publikovala informace o manipulacích během volby, zkreslovala zprávy mezinárodních pozorovatelů a zpochybňovala legitimitu Ukrajiny…
15. Slovenská prezidentská volba v roce 2019
…Cílem negativní dezinformační kampaně šířené proruskými weby podle analytiček think – tanku Globsec byla jednoznačně vítězná liberální kandidátka Zuzana Čaputová. Dezinformační weby ji představovaly jako „neznámé děvče, které je produktem židovských PR agentur a vlivných dárců a neziskových organizací ze zahraničí, financovaných miliardářem Georgem Sorosem“. Favoritem dezinformátorů byl naopak exministr Štefan Harabin, kterého i přes jeho problematickou minulost naopak vykreslovali pozitivně…Harabinovu porážku interpretovaly jako důsledek nečistých praktik zahraničních aktérů.
Kromě snahy zdiskreditovat Čaputovou měla dezinformační kampaň na Slovensku ještě další cíl: podkopat důvěru slovenských občanů v demokratické volby.
16. Volby do Evropského parlamentu 2019
Útoky ruských dezinformací během eurovoleb ve své zprávě připustila sama Evropská komise. ..Ruská dezinformační kampaň podle ní napadla samu demokratickou podstatu Evropské unie, k čemuž například zneužila citlivou debatu o uprchlících.
Celý článek doporučujeme na iRozhlas, 31.7.2019 ZDE.
Mluvím o prokremelském dezinformačním ekosystému. Na rovinu říkám, že neznám motivaci každého jednotlivce, jestli to dělá pro peníze, z přesvědčení nebo je to jen užitečný idiot a šířením nesmyslů se potřebuje vymezit vůči úspěšnějším novinářům. Jde mi o to, jaké dezinformace ten ekosystém šíří, a vidím, že nabobtnal.
V tajných službách existuje akronym „MICE“. M jako money, peníze. I jako ideologie – s někým můžete pracovat, protože je vám ideologicky blízko. To bude případ komunistických a ultrapravicových partají po celé Evropě. Rusko má pověst ráje národnostní čistoty, což je při pohledu na jeho národnostní složení absolutní hloupost. Má nejvíce muslimů v Evropě. C jako compromise, tedy že na někoho můžete mít kompromitující materiál a vydírat ho. E je čistě za ego, to je případ našeho současného i minulého prezidenta. Někomu řeknete, že je úžasný, a on vám pak zobe z ruky.
Máme dvě parlamentní strany, které to snad mají v partajních pokynech. To, co dělá SPD a KSČM, je denní šíření ruských lží. Když se podívám, jak na sociálních sítích funguje poslanec SPD Radim Fiala, je to ztělesnění toho, co Rusové v informačním prostoru chtějí: vzbuzování polarizace a nenávisti, přehánění negativních zpráv o migraci. Nevím, jestli to dělá úmyslně, či ne.
Více mě ale trápí, že tito jedinci jsou i v normálních stranách. ODS a ČSSD považuji za příčetné strany, které je naprosto nutné mít v politickém spektru. Děsí mě, že tolerují šiřitele kremelských lží. Pokud v ČSSD existují fanoušci fašistické organizace Noční vlci, tedy pánové Michal Hašek a Jaroslav Foldyna, pak to není v pořádku. Nemyslím si také, že od ODS bylo prozíravé spojovat se s Klausem juniorem, autorem dezinformační stránky Protiproud….Ovčáček (mluvčí prezidenta) mě netrápí…podle svého jednání je to prachobyčejný troll….
Celý rozhovor s Jakubem Kalenským „V Kongresu USA mluvil o fake news. ‚Pronikly do mainstreamu, Ovčáček je obyčejný troll,‘ míní expert“ na iRozhlas 25.7.2019 ZDE.
Související zpráva z českého politického kocourkova – tentokrát od ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD):
„Ministerstvo vnitra se postavilo proti plánu na zpřísnění bezpečnostních požadavků na resortní počítačové systémy. Podle vicepremiéra a šéfa resortu Jana Hamáčka z ČSSD by to vyšlo dráž než případné odstranění následků hackerského útoku. Přitom samo ministerstvo nyní tvrdí opak.“ Celý článek na iRozhlas 29.7.2019 ZDE.
Náhledový obrázek a obrázek v textu: ilustrační
Dezinformace není informace!
Jak je rozpoznat a jak se ubránit manipulaci a šíření zla.
V Otevřených novinách ZDE.
