Dnes nad ránem, 22. prosince 2015 v 05:47:53h, nastal Zimní slunovrat.
Astronomie přisoudila slunovratům a rovnodennostem názvy podle ročních období. Dnem letního slunovratu tak začíná astronomické léto, dnem podzimní rovnodennosti začíná astronomický podzim, dnem zimního slunovratu začíná astronomická zima a dnem jarní rovnodennosti začíná astronomické jaro. Na severní polokouli nastává letní slunovrat 21. – 22. června, podzimní rovnodennost 23. září, zimní slunovrat 21. – 22. prosince a jarní rovnodennost 20. – 21. března. Kdyby Země obíhala kolem Slunce po přesně kruhové dráze, obíhala by také zcela rovnoměrně – konstantní rychlostí. Slunovraty a rovnodennosti by nastávaly přesně po čtvrtroce. Protože je však dráha Země výstředná, jsou tato čtyři období různě dlouhá. Na severní polokouli jsou délky astronomických ročních období ve dnech tyto: astronomické léto 93,7 dne, astronomický podzim 89,7 dne, astronomická zima 89,0 dne a astronomické jaro 92,8 dne.
Říká se, že v den zimního slunovratu je Slunce nad obzorem nejkratší dobu. Přibližně to platí, skutečnost je však o něco složitější a zajímavější. Den, kdy Slunce večer zapadá nejdříve, totiž není totožný se dnem zimního slunovratu, ale je to dříve, už 13. prosince. Dokonce existuje i pranostika „Lucie noci upije.“ (svátek Lucie, 13. 12.). Vysvětlení je právě v nerovnoměrném oběhu Země kolem Slunce.
Chcete-li se o zajímavosetech a složitostech Zimního slunovratu dozvědět podrobněji, doporučujeme článek Vladimíra Kocoura z r. 2010 ZDE.
