Vláda potřebuje chytrou karanténu, obyvatelstvo ale především osobní i kolektivní odpovědnost a mezilidskou solidaritu

„..Plošná karanténní opatření se musí dříve či později uvolnit — to již nějakou dobu není námět k debatě, ale konstatování skutečnosti. Přestože se strategie rozvolňování může změnit v návaznosti na epidemiologickou situaci a názor na ideální postup se liší od expertů z jednotlivých oblastí přes vládu až po opozici, je patrné, že se po měsíci a půl pandemického bezčasí blíží změna.

Od doby, kdy kabinet Andreje Babiše (ANO) a Ústřední krizový štáb představily první výhledy na uvolnění plošné karantény, se především v obecné rovině hovoří o karanténě „chytré“.

Ta má být založena na dohledávání rizikových kontaktů lidí nakažených koronavirem SARS-Cov-2 a systematickém testování za pomoci mobilních týmů lékařů i armádních mediků. Systém zahrnuje i manažerský program pro sledování kapacit testovacích laboratoří či software k informování občanů o výsledcích testů.

Na základě iniciativy COVID19CZ odborníků ze soukromých firem působících v sektoru informačních technologií se počítá i s tvorbou takzvaných paměťových map, jež mají pomoci nakaženým občanům ve spolupráci s hygieniky určit, koho mohli nakazit. Lokalizační data se zakládají na údajích, které již nyní ze zákona uchovávají telefonní operátoři. Jejich epidemiologické užití podléhá informovanému souhlasu dotyčného pacienta a podmínce smazání mapy nanejvýš šest hodin po jejím sestavení…

Původní idea chytré karantény předložená informatiky měla označovat čistě technologické řešení, jež k zavedeným hygienickým postupům přidá aspekt digitálních dat. „Název chytrá karanténa si od nás krizový štáb vypůjčil a začal tak nazývat i procesy, které navazují na technologické řešení: logistiku kitů na testy, převážení pacientů z nejvíc zasažených oblastí,“ vysvětlil před časem na internetové konferenci jeden z autorů původní myšlenky, Petr Bartoš.

„Výpůjčka“ ze strany státu se ale netýká pouze pojmu, nýbrž i služeb expertů. Mechanismy, jež se staly jádrem epidemiologických opatření, jako je informační linka 1212, call centrum chytré karantény či bluetooth aplikace eRouška, původně sestavily firmy či informatici z COVID19CZ. Následně je ovšem zahrnul centrální státní zdravotnicko-hygienický systém.

Takový postup je sám o sobě logický, stále ovšem chybí nastavení přesné linie mezi institucemi a dobrovolníky…

„Chytrá karanténa“ pro Českou republiku se skloňuje coby univerzální řešení přesto, že přesné střednědobé výhledy z logiky věci chybí a zkoumání nového viru je stále v počátcích.

O české „chytré karanténě“ psala agentura Reuters a mediální archiv Newton eviduje jen za poslední měsíc skoro šest a půl tisíce textů, v nichž se sousloví vyskytuje.

Oč je ovšem pojem protřepávanější, o to je nejasnější. Především v posledních týdnech se navíc ukazuje, že se praxe může od vyjádření nejrůznějších činitelů na tiskových konferencích lišit…“

...DOPORUČUJEME celý rozbor „Chytrá karanténa nás neochrání před hloupou vládou ani lidmi“ od Jana Kašpárka, včetně odkazů souvisejících v Deníku Referendum ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační

Související příspěvky