Jsou to právě města, která patří k nejcitlivějším oblastem na projevy a dopady klimatické změny, zejména v podobě úmorných letních veder, ale i dalších druhů extrémního počasí, jako jsou přívalové deště nebo sucho. Město je prostorem, který je takovým projevům ze své podstaty hůře odolný, zejména kvůli husté zástavbě a nízké schopnosti zasakování vody.
V době letních veder je v městském tepelném ostrově teplota o mnoho stupňů vyšší než v nezastavěné krajině se vzrostlou zelení.
Vedle nutnosti omezovat příčiny klimatické změny formou mitigačních opatření je tak klíčové připravit města na stále větší extrémy počasí především skrze tvorbu tzv. zeleno-modré infrastruktury, neboli podporou růstu a ochranou zeleně ve městě a budováním vodní infrastruktury včetně umožnění zasakování vody v místě.
Celá informace, související témata
a odkaz na stažení Lokální adaptace na změnu klimatu: případové studie pražských čtvrtí II.
na Arnika.org ZDE.
Související:
Města budou udržitelná, nebo mrtvá – společný text AutoMatu, Arniky a NESEHNUTÍ k akci před Ministerstvem pro místní rozvoj
prosinec 2020 na AutoMat ZDE.
