„Co se vlastně skrývá za navrženými škrty v rozpočtu na příští rok? Oficiální vysvětlení ministerstva financí zní, že dochází ke zpomalení ekonomiky, a proto je nutné šetřit. Konkrétně 50 miliard, aby se rozpočet udržel na „rozumném“ čtyřicetimiliardovém schodku. Jenže při bližším pohledu se to nejeví příliš důvěryhodně. Motivace bude spíše politická − v promyšlené snaze Andreje Babiše finančně oslovit další voliče. Aby jim mohl dát a přitom vypadal jako řádný hospodář, musí nejdřív někde ušetřit…
O co tedy může jít? Na co se to v ANO chystají? Pravděpodobně nikoli na další krizi, ale na další volby. Andrej Babiš si chce jít pro další voliče a toto může být cesta. Pro vysvětlení nám pomůže pohled na elektorát hnutí ANO. V roce 2017 Babiše volili z velké části bývalí voliči ČSSD a KSČM − především důchodci. Na ty se nyní může, po zvýšení důchodů o tisícovku a zavedení slev na jízdné, spolehnout. K tomu, aby se dostal výš, podle svých představ někam ke 40 procentům, ale potřebuje oslovit další velké voličské skupiny. A o to nyní jde.
Babiš se tedy začal stáčet politicky doprava, kde cítí potenciál. Nabízí úlevy živnostníkům (jeden paušální odvod daní i pojištění, méně kontrol). Hovoří o snížení počtu státních zaměstnanců o 10 procent (mimochodem přesně o tolik, o kolik od roku 2014, kdy je ANO u moci, jejich počet narostl). Začíná se tvářit „rozpočtově odpovědně“ a starostlivě varuje před poklesem ekonomiky. Plán je zjevný: oslovit alespoň část voličů, kteří ho volili v roce 2013 a následně ho opustili ve prospěch ODS a pirátů.
Jenže pointa příběhu je ještě o kus dál. Když si položíme otázku, jaká je největší skupina voličů, ze které by mohl Andrej Babiš těžit, docházíme nutně k závěru, že jsou to zaměstnanci. Jsou jich více než čtyři miliony a ještě od ANO nic nedostali. Jak je Babiš hodlá lapnout? Samozřejmě přes peníze…
Takže jdeme do finále. Částku potřebnou na předvolební oslovení čtyř milionů zaměstnanců (44 miliard) srovnejme s navrženými padesátimiliardovými škrty v rozpočtu. A jsme zřejmě doma. Nemají to v ANO špatně vymyšlené, to se musí nechat.“
Celý komentář Petra Honzejka „Skutečný důvod škrtů: Babiš si chystá prostor pro předvolební 13. plat pro všechny zaměstnance“, 10.2.2019 v HN ZDE.
Související v ON:
Jak se zbavíme nezávislých úředníků? vyhlásíme úspory! Koblihová babišova republika v roce 2019
„Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala po poklesu o 0,2 procenta ve třetím kvartálu. Těsně se tak vyhnula recesi, která se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
Růst české ekonomiky loni zpomalil na 3,0 procenta ze 4,5 procenta v roce 2017. Ve srovnání s rokem 2017 růst ekonomiky loni zpomalil za celý rok i za čtvrté čtvrtletí.
Něco se děje.
Premiér a jeho ministryně financí už připravují neobvykle vysoké škrty. Moc nám k tomu říct nechtějí. Máme se bát? Už je důvod k panice? Není to tak, že když se budeme pořád strašit další ekonomickou krizí, tak ona nakonec opravdu přijde?
Snad najdete nějaké odpovědi v našich Názorech. Přeji dobré čtení a dobrý víkend k tomu.
Jan Kubita, editor.“
„…Když jsme jako Národní rozpočtová rada koncem loňského října ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí na problém upozornili s tím, že času na nalezení vhodného řešení už příliš mnoho nezbývá, setkali jsme se s řadou reakcí. Kdo by snad očekával, že zástupci politických stran označí reformu důchodového systému za absolutní prioritu, urychleně zasednou k jednacímu stolu a začnou všemi silami hledat široký konsenzus, jenž je pro provedení úspěšné penzijní reformy (a její budoucí přežití) naprosto klíčový, mýlil by se...Namísto politiků volajících po urychleném hledání řešení tak byly ve veřejném prostoru slyšet spíše hlasy, jež existenci problému zpochybňují nebo zlehčují…Ani široká veřejnost nezačala vyvíjet na svoje volené zástupce tlak, aby konali…
V reakci na Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zazněly také názory, že by problém mohl vyřešit technologický pokrok. Na naše důchody by prý mohly vydělávat statisíce robotů, zatímco my budeme pobírat zaručený příjem, aniž bychom museli pracovat, pokud se nám nebude chtít. Jenže technologická revoluce probíhá od samotného vzniku lidstva…Možná nakonec skutečně něco takového přijde, jenže pravděpodobnost, že se tak stane v následujících 15 letech, které nám zbývají do doby, než se penzijní systém a s ním i veřejné finance začnou propadat do stále hlubších deficitů, je mizivá.
Možná jednu z vůbec posledních šancí, jak s budoucí neudržitelností penzijního systému něco udělat, přinesl vznik Komise pro spravedlivé důchody. Ta je už pátou důchodovou komisí v historii Česka a má dva hlavní cíle: řešit narovnání nižších důchodů žen a dřívější odchod do penze u fyzicky náročných profesí. Z dlouhodobého hlediska je ale mnohem důležitější jiný její úkol. „U dalších témat považuje MPSV za nejdůležitější začít se zabývat hledáním dalších finančních zdrojů pro důchodový systém, kterému v dlouhodobém horizontu může s pokračujícími změnami trhu práce a stárnutím populace hrozit finanční nerovnováha,“ uvádí ministerstvo práce ve zprávě k ustavení komise…Dejme tedy nové komisi šanci a doufejme, že bude pracovat efektivně a politici se budou jejími doporučeními zabývat. Snad ještě důležitější ovšem je, aby jednala rychle. Dočasná stabilita důchodového systému je totiž každým dnem křehčí. Jestli se pilíře podepírající české penze podaří za zbývajících zhruba 15 let dostatečně zpevnit, než se začnou hroutit, může napovědět už první zasedání komise příští týden.“
Celá „Esej Evy Zamrazilové: Máme posledních 15 let na řešení, co s důchody. Jinak penzijní systém stáhne ke dnu celé veřejné finance“ z 15.2.2019 v HN ZDE.
Související v ON:
