„…Čas připravit zemi na demografické stárnutí nám protekl mezi prsty. Zbyly pouze parametrické úpravy stávajícího PAYG systému: zvýšení odvodů umožňující dřívější důchody pro zdravotně náročné profese, snížení vysokého podílu předčasných odchodů do důchodu, zvýšení daňově-dávkové motivace déle pracovat, další zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let, zvyšování odvodů na sociální pojištění − na PAYG důchody. Jenže s ohledem na pozdní ustavení komise se nic zásadního nestane. Šlo by totiž o nepopulární opatření, která se do kampaně sněmovních voleb v roce 2021 nehodí.
Nová komise si pravděpodobně projde tím, čím komise minulá, Potůčkova. Ta se snažila od politiků získat zadání, ale průnik kusých a vágně popsaných představ byl prázdnou množinou zvanou finanční černá díra. A klíčové body nejdůležitějšího návrhu tehdejší komise na systematické sledování prodlužování doby dožití a včasné prodlužování zákonného věku odchodu do důchodu vláda tehdy uložila k ledu. Komisi tak zbylo diskutovat několik parametrických změn, které by byly zavedeny tak jako tak. A k tomu přihlížela, jak si ji maže na chleba zkušená lobby v parlamentu, když tam na poslední chvíli prosadila vlastní představy o změnách parametrů třetího důchodového pilíře.
Potůčkově komisi se nedostávalo odborně-analytického zázemí. A to měl prof. Martin Potůček k tehdejší ministryni Michaele Marksové blízko a upřímně se snažil problém řešit. Důchodová komise tak většinu témat diskutovala spíše na základě dojmů než faktů. A s dojmy pracují politicko-lobbističtí hráči mnohem raději. Státní mašinerie nebyla schopna komisi zajistit vědecko-analytickou podporu ani s pomocí tehdy dostupných fondů EU, ani skrze programy aplikovaného výzkumu ze strany Technologické agentury. A navíc pokračoval pasivní odpor proti tomu, vypracovat potřebné analýzy z dat České správy sociálního zabezpečení, byť je státní správa sama nedokáže pro potřeby komise vytěžit.
Celý článek Daniela Municha “ Důchodová reforma pět minut po dvanácté“ z 5.2.2019 v HN ZDE.
„Nová, v pořadí už pátá důchodová komise si alespoň na první pohled žádné velké cíle neklade. Slovo penzijní reforma je v tuzemské politice, zdá se, naprosto neslušné, stejně jako představa, že se část státního důchodu vyčlení do soukromého spoření.
Hlavní úkoly komise jsou proto „jen“ dva, a to zajistit stejný důchod těm, kteří mají fyzicky náročné povolání, jež se nedá provozovat do 65 let, a také vyřešit problém nízkých důchodů žen oproti tomu, co pobírají muži. Ve skutečnosti platí, že pokud důchodová komise splní „alespoň“ toto, je to více, než by se mohlo zdát…“
Celý článek Julie Hrstkové „Důchodová nereforma je větší, než se zdá“ z 31.1.2019 v HN ZDE.
„Téma / důchodová reforma“ soustavně v Hospodářských novinách ZDE.
Související z roku 2018:
„Babišova vláda má hotový první výkop, jak dál postupovat s penzijní reformou. Interní materiál odeslalo ministerstvo práce v polovině září na Úřad vlády. Má ale jen pět bodů – a bolavé kroky, které lze při skutečné reformě těžko pominout, zmiňuje jen okrajově. Respekt má k dispozici první verzi návrhu z 11. září. Ministerstvo práce v něm vyjmenovává pět témat, která chce řešit:
- nižší důchody žen
- odvody živnostníků
- předčasné penze pro fyzicky náročné profese
- dlouhodobá péče
- dodatečné příjmy
…Odvody živnostníků jsou oblíbené téma vždy, když se penzijní reforma otevře. Letitý problém spočívá v tom, že ti, kdo si vydělávají sami na sebe, odvádějí na důchody méně než klasičtí zaměstnanci. Tato úspora je také hlavním důvodem, proč velký počet lidí z pracovního poměru uniká. Menší odvody sice v budoucnu znamenají menší nárok na důchod, ale vzhledem k nejistým vyhlídkám celého penzijního systému je tento obchod „něco za něco“ atraktivní pro řadu profesí.
Ministerský materiál neobsahuje konkrétní čísla, jako náměty do diskuse však navrhuje zvednout živnostníkům vyměřovací základ pro výpočet pojistného nebo snížit daňové paušály, což obojí vede k většímu zdanění. Vzhledem k tomu, že živnostníci stále tvoří v ekonomice jen menšinu, ovšem ani tento krok sám o sobě mnoho nezachrání. Jako třetí bod ministerstvo navrhuje přimět živnostníky k větším odvodům osvětou spočívající v tom, že by sociální správa vytvořila kalkulačku budoucích důchodů a postrašila ty nejistou budoucností, kteří odvádějí málo. Řešení tohoto bodu má být hotovo do konce letošního roku.
U předčasných důchodů se chystá nové „koncepční řešení“, kdy se v zákoně a nově vyjmenovaly fyzicky náročné profese – a pro ně stát zřídil zvláštní výhodnější režim. Důvodem je skutečnost, že škála takových profesí je rozsáhlejší a pestřejší než to, na co myslí dnešní legislativa. Z materiálu nepřímo plyne, že nárok na předčasný důchod bude mít větší počet lidí, což systém opět spíš zatíží. První konkrétní návrhy mají být hotovy do konce roku.
Novinkou je návrh na „povinné připojištění na péči“ – tedy de facto nová daň, která by principiálně měla dávat poplatníkům nárok na to, že ve stáří jim budou zajištěny pečovatelské služby. Ale v praxi půjde podobně jako u důchodového pojištění o výběr peněz na průběžné financování potřeb dnešních důchodců. Povinné pojištění na péči podle materiálu funguje v Německu a bez jeho zavedení je „zřejmé, že současný systém je dlouhodobě neudržitelný“. Řešení má být hotové do června 2020.
Posledním bodem je spíše obecnější úvaha o tom, kde by si stát mohl opatřit „dodatečné příjmy“ na stabilizaci důchodového systému – což je vzhledem ke stárnutí populace hlavní téma reformy (kromě snahy přimět poplatníky k tomu, aby si sami více spořili, tuto oblast ale ministerský materiál nijak nezmiňuje).
První návrh je jen technický: jde o nahrazení dnešních takzvaných náhradních dob pojištění (např. při péči o dítě nebo při nezaměstnanosti) tím, že by za poplatníky v těchto obdobích do důchodového systému stát přispíval pevně dané pojistné. V praxi se tím ale z pohledu poplatníka nic nemění, stát za tato období platí přispívá do systému už dnes, změna by tedy nejspíš spočívala jen v tom, že by se pravidla a výpočty definovaly jinak a přesněji. Jako další možnost ministerstvo navrhuje zvednout sazbu pro odvody na sociální pojištění plošně všem. Pro tento bod je v návrhu nejvzdálenější termín – prosinec 2020.
Zatím není jasné, co se z navržených pěti bodů bude mít ve vládě širší podporu a zda na seznam ještě něco přibude. První návrh obsahuje podobně velké množství nových slibů jako návrhů na to, z čeho deficitní penzijní systém financovat. Žádná velká a komplexní penzijní reforma tedy zatím není na cestě.
Celý článek Jiřího Nádoby „Jak bude vypadat penzijní reforma: vládní návrh v pěti bodech“- Vyšší odvody pro živnostníky, nebo rovnou pro všechny. Interní materiál shrnuje, co vláda chystá
z 1.10.2018 v Respektu ZDE.
Náhledový obrázek a obrázky v textu: ilustrační
