„Rozhodnutí Ústavního soudu způsobí, že volební systém lépe zohlední preference voličů a pomůže menším stranám. Dosud byly zvýhodňovány velké strany. Pro vstup do sněmovny bude nyní koalicím stačit pět procent hlasů místo nynějších 10 nebo až 20. Soud škrtal i v paragrafech o počtu poslanců v krajích a rozdělování mandátů. Změna ale může vést k méně stabilní vládě. Zaznívají obavy, že pro volební koalice už spojení nebude do budoucna výhodné.“
DOPORUČUJEME přehled Ondřeje Leinerta
Změna volebního zákona v otázkách a odpovědích: Co teď zákonodárce čeká a v čem byl systém nespravedlivý?
v HN, 4. 2. 2021 ZDE.
Vysvětlení ústavního právníka
Ústavní právník Jan Kysela k rozhodnutí Ústavního soudu
na DVTV, 3. 2.2021, najdete v HN ZDE.
„Snad se tolik nestalo, pršelo a pak přestalo“
„Pokud by v Česku žil ještě aspoň jeden příčetný člověk, který by si obrázek o politické situaci vytvářel podle vyjádření předsedy vlády, po včerejšku by snadno nabyl dojmu, že Andreji Babišovi někdo ukradl volby a vydal by se s kumpány dobýt brněnský Kapitol. Realita je střízlivější, řečeno se skupinou Chinaski: Snad se tolik nestalo, pršelo a pak přestalo. Předseda vlády si vezme dvojnásobnou dávku homeopatik na křivdu, sněmovna a Senát se dají do práce a do první trávy může být posekáno…“
Přečtěte si celou analýzu Roberta Maleckého
Nekecat a makat. Co může udělat Babiš a spol. se zásahem Ústavního soudu do voleb
na HlídacíPes.org, 4. 2. 2021 ZDE.
A „třaskavá středa“ 3. 2. 2021 v záznamech DeníkuN
Ústavní soud is the new koronavirus – je ho v médiích plno.
Vše odpálilo v devět hodin ráno – spíše tedy později, protože přetížený web oddálil zveřejnění rozhodnutí Ústavního soudu, kterým se ruší některé pasáže volebního zákona. D’Hondtovu metodu i zvýšené kvorum pro koalice ústavní soudci označili za protiústavní. A parlament tak bude muset zákon změnit.
Opozice rozhodnutí přivítala a vicepremiér Jan Hamáček (toho dne v černé mikině) chce svolat jednání stran. Hlasy opozičních politiků shrnuje Bára Janáková.
Poté se k věci vyjádřili čtyři ústavní soudci, kteří s nálezem pléna nesouhlasí. Vadí jim termín a způsob přijetí nálezu i to, že je to významný zásah do procesu přípravy voleb. „Vrcholem arogance je pak vyhlášení nálezu pouhých 19 hodin po jeho přijetí (aniž by však bylo soudcům dáno k dispozici jeho konečné znění), snad aby nebyl poskytnut patřičný prostor disentujícím soudcům k sepsání odlišného stanoviska. To vše dává značně ponurý obraz o způsobu rozhodování Ústavního soudu v této věci,“ stojí ve stanovisku.
A rozhodnutí okomentoval i ústavní právník Jan Kysela, kterého rozhodnutí Ústaváku překvapilo. „To rozhodnutí smysl dává, ale přesto mě překvapilo. Až do minulého týdne jsem si nemyslel, že by k tomu Ústavní soud sáhl,“ říká v rozhovoru, ve kterém zároveň hovoří o možnostech, které se nabízejí, i o samotném verdiktu.
To prezident Zeman rozhodnutí ÚS nekomentoval a odkázal jen na obsah dopisu, který dříve ústavním soudcům zaslal.
Kolem jedné hodiny se na tiskové konferenci k tématu vyjádřil šéf Senátu Miloš Vystrčil, podle kterého Ústavní soud svým rozhodnutím potvrdil svou nezávislost. „Nenechal se ovlivnit ani dopisem pana prezidenta a rozhodl tak, jak si myslí, že je správné. A nám nezbývá než rozhodnutí respektovat,“ řekl. Například Václav Klaus mladší celé rozhodnutí označil za ústavní prasečinu.
Premiér Andrej Babiš se k situaci dlouhých pět hodin nevyjádřil, jenže to bylo ticho před bouří, která se spustila krátce po 14. hodině. Babiš obvinil soudce z ovlivňování voleb a prohlásil, že rozsudek otřásá důvěrou v politický systém. Zároveň naznačil (velmi důrazně, nutno podotknout), že předseda Ústavního soudu Rychetský může být domluvený se STAN na prezidentské kandidatuře. „Na rozdíl od pana Rychetského a ostatních ústavních soudců jsem byl zvolen ve svobodných demokratických volbách,“ hřímal Babiš. Více o plamenném vystoupení premiéra v článku Jana Tvrdoně a Hanky Mazancové.
Ústavní soud Babišova slova odmítl a zdůraznil, že soud se nesnaží ovlivnit politickou situaci, nýbrž chrání ústavu a její základní požadavek na ochranu ústavního principu rovnosti ve volebních procesech. Vyjádření si můžete přečíst zde, jen upozorňuji, že na rozdíl od toho předchozího příliš plamenné není.
A svoje k rozhodnutí Ústavního soudu řekla i ministryně spravedlnosti Benešová, dle níž rozhodnutí způsobí na politické scéně chaos, vypadá divně a neobjektivně. Podle ní je otázkou, „kdo co komu slíbil“ a „kdo se komu zavázal“. Více se nechtěla vyjadřovat… ale vyjádřila. A že to bylo tóčo.
To jeden z tvůrců stížnosti, europoslanec Stanislav Polčák (STAN), rozhodnutí přivítal (co taky jiného, když byl jedním z tvůrců). „Jsem rád, že Ústavní soud seznal, že je tu zásadní problém v rovnosti hlasů. Že někteří voliči se svým hlasem propíšou do zisku mandátů a jiní mají tu šanci jenom teoretickou, nebo prakticky žádnou,“ říká v rozhovoru.
Dnešní dění v komentáři shrnul Jan Moláček. „Prezident Miloš Zeman navíc hledá jakoukoliv skulinu, jak u moci udržet Andreje Babiše bez ohledu na výsledek voleb. Ústavní krize a pat, v něž může vyústit neúspěšné vyjednávání o kompromisní podobě volebního zákona, mu mohou místo skuliny otevřít slavobránu,“ píše v komentáři.
Ústavnímu dění se věnuje i dnešní podcast Studio N, kde změny vysvětlují reportéři Jan Tvrdoň a Bára Janáková.
Kdybyste snad k tématu měli ještě nějaké otázky, určitě na ně najdete odpověď v přehledných Q&A Jana Tvrdoně.
A kdyby vám i to bylo málo, celé dění okolo „Ústaváku“ si můžete projít ve speciálním onlinu.
Zdroj: Notes DeníkuN, 3. 2. 2021
Náhledový obrázek: ilustrační
Předchozí k tématu v ON:
Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Sledujte aktualizaci informací
