Tento rok to není v České republice tolik vidět, ale po světě padají teplotní rekordy jako mouchy.
Velmi znepokojivé věci se dějí jak při severním Atlantiku, v Antarktidě, ale i v dalších částech světa.
Červenec 2023 se pravděpodobně stal nejteplejším měsícem v historii instrumentálních měření a je o 1,5 °C teplejší oproti předindustriálnímu průměru.
V reálném životě pochopitelně rozdíl o stupeň sotva poznáme. Proč se tedy oteplení „o pouhý stupeň“ tolik řeší?
Zdání totiž klame. Zatímco z běžného života nám připadá, že rozdíl o jeden stupeň je téměř nerozeznatelný, v rámci globálního systému se jedná o obrovskou změnu s dalekosáhlými důsledky…
Pokud mluvíme o globální teplotě, tak zkrátka i „pouhý stupeň“ je obrovské číslo. Protože to řada lidí obtížně chápe, rozhodl jsem se přeložit jedno starší video, kde problém výborně popisuje jeden z předních systémových ekologů a ředitel Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů Johan Rockström.
…
Cíle Pařížské dohody (udržet globální teplotu pod 2 °C, ale pokud možno co nejblíže maximálnímu oteplení o 1,5 °C) jsou tedy čísla, která se opírají o snahu vyhnout se bodům zlomu. O těch bohužel stále nevíme (a zřejmě nikdy vědět nebudeme), kde přesně se nachází. Nicméně, čím dále s oteplením pokračujeme, tím více se dostáváme do rizikové oblasti…
Podle Climate Action Tracker při současných politikách směřujeme k oteplení mezi 2,2 °C až 3,4 °C. Když se Climate Action Tracker zaměří na současné sliby v klimatické politice a skutečně všechno splní, směřujeme k 1,5 °C až 2,3 °C oteplení.
DOPORUČUJEME celý podrobný článek v Ekolistu z 10. 8. 2023:
Vojtěch Pecka: Proč vlastně řešíme pár stupňů oteplení?
Sledujte téma Voda-klima-krajina v Otevřených novinách.
Související – Radek Kubala v DR:
Po Kerberovi Charón. Letošní léto nás posouvá od klimatické krize ke kolapsu
Předchozí k tématu v ON:
