V březnu letošního roku jsme zveřejnili první informaci s výzvou Zachraňme Berounku ZDE, v níž jsme reagovali na záměr stavby přehrady na Berounce.
V srpnu jsme velmi rádi napsali, že „Na základě negativních stanovisek a vyjádření zejména dotčených obcí v prostoru uvažované zátopy je protipovodňová ochrana obcí na dolní Berounce způsobem, který je obsažen ve studii, nerealizovatelná,“ – celý článek ZDE.
Že ale projekt regulace Berounky má hlubší kořeny a souvislosti, nyní podrobně zpracoval JUDr. Petr Svoboda, přednášející na Právnické fakultě UK v Praze:
…Megalomanské nápady na výstavbu přehrady na Berounce se táhnou uplynulými sto lety jako znečištěná řeka. Začaly v letech 1911 až 1913, kdy inženýr František Radouš vypracoval studii o přehradě u Čertovy skály s délkou zátopy až 74 kilometrů. Účelem měla být nejen výroba elektrické energie, ale i splavnění Berounky z Prahy do Škodových závodů.
Tento záměr byl poté v mnoha studiích a v různých variantách, zpravidla pod názvem Vodní dílo Křivoklát, rozpracováván za první republiky a za protektorátu, ale především za komunistického režimu – od roku 1970 se s vodním dílem Křivoklát počítalo ve vodohospodářských plánech. Po zařazení Křivoklátska na seznam světového přírodního dědictví UNESCO a po vyhlášení CHKO v letech 1977 až 1978 však přijala vláda ČSR v roce 1988 usnesení, podle kterého „se doporučuje nepočítat“v CHKO s výstavbou vodní nádrže Křivoklát.
Jak je vidět, prohlášení ministra, usnesení vlády, a dokonce ani status CHKO nezaručuje, že na Křivoklátsku v budoucnu nevznikne přehrada. V hlavách technokratů je představa vybudování „něčeho velkého“na Berounce utkvělá. V různých dobách ji jen naplňují různými motivy, jež se právě hodí – výroba energie, splavnění řeky, zásobování vodou či ochrana před povodněmi. Chceme-li před touto utkvělou představou ochránit nejen Křivoklátsko, ale i sebe, potřebujeme tu nejpevnější možnou právní záruku. Je jí národní park, jejž vyhlašuje parlament formou zákona…
Je nutné zamýšlet se v neposlední řadě nad tím, jak jsou při uvažování o přehradě na Berounce naplněna tři základní hlediska, nezbytná pro případné rozhodování státní správy o projektu:
Je projekt účelný, tedy způsobilý zajistit účinnou ochranu dolní Berounky před povodněmi?
Je projekt nezbytný, tedy jeho účelu nelze dosáhnout jinými, šetrnějšími způsoby?
Je projekt přiměřený, tedy jeho přínosy převažují nad náklady, škodami a riziky, jež by uskutečnění záměru přineslo?
Pro zodpovědné uvažování o krajině a lidském působení v ní
DOPORUČUJEME celý článek na PressReader LN 8.10.2016 ZDE
Téma sucha a vody v krajině dlouhodobě mapujeme v ON
v rubrice Téma – Udržitelnost krajiny ZDE.