Strategie, plány a koncepce politik nepatří právě mezi strhující čtivo. Ovšem jsou důležité. Přečetly jsme tedy 25 strategických klimatických dokumentů hlavních měst střední Evropy, abyste vy nemuseli, a mohli se dozvědět, jak se v nich mluví o tom, jak změna klimatu dopadne na lidi.
Při analýze těchto dokumentů, které vznikly v letech 2018–2022 v Berlíně, Bratislavě, Budapešti, Praze, Varšavě a Vídni, nám přitom nešlo o metodiku prognóz nebo povahu nástrojů, které se plánují využít, ale o to, zda plány připouštějí, že se lidem, respektive konkrétním skupinám, může vinou klimatické změny vést hůře než nyní, nebo zda tato představa v dokumentech běží spíše „na pozadí“.
Strategické dokumenty klimatických politik se, jak název napovídá, věnují klimatu a způsobům, jak jednak omezovat aktivity, které přispívají ke klimatické změně (tzv. mitigaci), a jak se změnám přizpůsobit (tzv. adaptaci).
Naše zjištění ukazují jednak to, že pojetí jsou za různými humny různá, a jednak směr, jakým mohou klimatické politiky měst komunikovat s těmi zdravotními a sociálními.
Je totiž podstatné, aby se klimatická změna neřešila jen na odborech životního prostředí a technické infrastruktury, ale aby se propsala i do agend veřejného zdraví a sociálních služeb.
Zajímá vás srovnámí Berlína, Bratislavy, Budapešti, Prahy, Varšavy a Vídně?
Doporučujeme analýzu Evy M. Hejzlarové v Ekolistu, 30. 9. 2024:
Na jaké zranitelné skupiny se soustředí klimatické strategické dokumenty v šesti hlavních městech střední Evropy?
Náhledový obrázek: ilustrační (pexels)