„Politická situace v Praze je po úterním definitivním rozpadu dosavadní magistrátní koalice poněkud nepřehledná, a tak je namístě nabídnout čtenáři alespoň základní vysvětlení současného stavu a výhled do budoucnosti.
Koalici v Praze tvořily od voleb na podzim 2014 tyto tři politické strany: přátelé Adriany Krnáčové v ANO, ČSSD, lidovci, Starostové, nezávislí a Matěj Stropnický.
V opozici proti nim stáli Radmila Kleslová, nepřátelé Adriany Krnáčové v ANO, TOP 09, ODS, komunisté, piráti a Matěj Stropnický.
Politickou stabilitu v Praze, která vydržela v podstatě po celý listopad roku 2014, předznamenal již výběr lídrů na post primátora.
Hnutí ANO se podařilo na třetí pokus během tří měsíců vybrat kandidátku, ochotnou předstírat, že bude řídit hlavní město, a která na rozdíl od některých jiných kandidátek tušila, kde se nachází magistrát a kolik má Praha obyvatel.
Jako závažný problém se však brzy ukázalo, že si vybraná kandidátka sama skutečně myslela, že bude řídit hlavní město, což bylo v rozporu s její pracovní smlouvou a etickým kodexem hnutí ANO.
Druhý hlavní favorit voleb, TOP 09, svého lídra a bývalého primátora pro jistotu okamžitě po volbách vyloučil ze strany s vysvětlením, že v čele kandidátky TOP 09 může být podle tradice zavedené již v roce 2010 pouze člověk, který se v žádném případě po volbách nehodlá účastnit řízení hlavního města.
Sociální demokraté už předem upozornili voliče a své potenciální koaliční partnery, že jejich volební lídr má příliš mnoho práce s řízením nemocnice Motol, a pokud od nich někdo něco chce, ať zavolá jako vždycky rovnou Hulinskému nebo Březinovi.
ODS, kandidující pod sloganem „Nejsme jako my“, nabídla voličům kandidáta, který se v minulosti jako primátor za ODS dokázal tvrdě a nekompromisně vyrovnat s érou všech svých předchůdců z ODS. ODS díky tomu dokázala znovu suverénně o půl procenta porazit nejen ČSSD, ale také LEV 21, Politické hnutí Obroda i stále sílící formaci Společně proti výstavbě v Prokopském údolí, ale téměř se dotáhla i na Matěje Stropnického.
Během své roční existence dokázali představitelé koalice slavnostně předat Pražanům několik významných dopravních staveb, jako tunel Blanka či prodloužení trasy metra A, které v době svého pobytu v opozici kritizovali pro jejich nesmyslnost a sami se rozhodli, že své případné nástupce a obyvatele hlavního města nehodlají žádnými podobnými závazky zatěžovat.
Významnou část působení ve funkci pak primátorka a její radní věnovali nejobtížnějšímu úkolu, jaký se může před představiteli jedenapůlmilionového, šestého nejbohatšího regionu EU v roce 2015 objevit: tedy způsobu, jak zaplatit za jízdenku na tramvaj bez návratu průvodčích.
Tento úkol byl také úspěšně splněn: nikoho z členů městské rady ještě v tomto volebním období neobvinila policie, což oproti minulému termínu 2010 až 2014 znamená významné zlepšení stavu a téměř návrat do období 2006 až 2010.
Hledání příští koaliční sestavy naráží na tradiční mantinely pražské politiky: ačkoliv je v Praze ochoten vládnout každý s každým, většina stran přijala několik usnesení, která fakticky vylučují vznik jakékoliv většinové koalice. V současné době je proto třeba vyčkat, než se na stará usnesení zapomene, a přijmout nová, zcela opačná.
Situaci se pokusil odblokovat Andrej Babiš, který si sice dál myslí, že Miroslav Kalousek je největší zloděj po listopadu 1989 (a že obchodoval už s ledaským), ale v zájmu politické stability je ochoten TOP 09 definitivně zničit a nechat se jí na magistrátě podporovat.
Řešení by mohl přinést sobotní sněm pražského hnutí ANO, do jehož čela by měl být zvolen jihomoravský poslanec a ministr obrany Martin Stropnický. Pokud se to nestane, je Babiš připraven zrušit celou pražskou organizaci ANO a do příštích voleb kandidovat tentokrát již jako zcela nová strana, která nemá s prohnilými poměry pražské politiky nic společného.“
článek „Barvy moci Jindřicha Šídla: Stručný průvodce pražskou politikou“ je převzatý z Hospodářských novin, 13.11.2015, ZDE
Jindřich Šídlo je šéfredaktor politického zpravodajství a názorů HN
