„Rozhodně to není poprvé, co prestižní vědecký žurnál Science vnesl mezi ochránce přírody nesoulad, a činí tak i nyní zveřejněnou studií. Její název říká vše: Ochrana medonosných včel přírodě neprospívá. Entomologové z Univerzity v Cambridge v ní přehledně shrnují, proč aktuální zájem o ochranu včel přináší do životního prostředí více škod, než užitku.
… jde o to, že celý proces opylení globálně zajišťuje opravdu početná a rozmanitá skupina živočichů. Je jich přes 20 000 druhů a patří mezi ně i motýli, mušky a některé druhy obratlovců. Ale přesto se celý svět při záchraně opylovačů zaměřuje jen na jediný druh. Na včelu medonosnou.“
Popularitu včele medonosné entomologové z Cambridge nezávidí, je zasloužená. Uvědomují si, že v opylování zemědělských plodin je její role nezastupitelná…Jenže pozor: „Bylo by chybou myslet si, že veškeré opylování zastane jen včela medonosná. Není jediná…“
„V současné době světem šířená včelstva ohrožují ve volné přírodě již tak dost postižené opylovače z jiných druhů.“
V kostce: oba entomologové chtějí, aby se ochrana opylovačů „v zájmu přírody“ přestala zaměňovat s ochranou/podporou včel, když jde jen o ochranu hospodářských zájmů a zemědělských výnosů.
..S postupem času také přibývá důkazů o tom, že introdukce včel (zvláště do míst, kde se přirozeně dříve nevyskytovaly), vyvíjí na původní sestavu opylovačů extrémní tlak a urychluje tempo jejich vyhynutí. Všude, kde se objeví úly se včelami, se sníží počet i druhová rozmanitost jiných druhů opylovačů. Dochází k tomu i v tradičně zavčelených regionech, například v Evropě. Včely své konkurenty v boji o potravu jednoduše vytlačí. „Dalším předpokládaným problémem může být šíření nemocí, které včely prostřednictvím navštívených květů přenesou na ostatní divoké opylovače.“ A ve volné přírodě, která sází na rozmanitost, dochází poté, co včely vytlačí své konkurenty, k poklesu reprodukčního úspěchu planě rostoucích rostlin.
„Včely nejsou zlé. Ale tam, kde se objeví, negativně ovlivní své prostředí čistě svým množstvím,“ upozorňují vědci.
Chcete chránit přírodu, nebo zemědělství?
Podpora zavčelení krajiny prokazuje zbytku opylovačů ve skutečnosti medvědí službu. A přesto do ní, pod pláštíkem podpory biodiverzity, plynou globálně miliony dolarů. Problém se tím ale jen více zhoršuje. Geldmann a González-Varo dále upozorňují, že včely jsou jakousi Pandořinou skříňkou (nebo spíš Pandořiným úlem), jejíž efekt sami dobře neznáme, a přitom jej používáme jako řešení problému životního prostředí.
„Včely jsou jistě prostředkem, nástrojem, ale rozhodně nikoliv řešením krize opylovačů,“ dodávají. „Potřebujeme takovou ochranářskou strategii, která zabrání poklesu opylovačů. Takovou, která bude opravdu chránit je, a ne zemědělské výnosy prostřednictvím včel.“
První kroky?
„Přestat opylování rostlin zprostředkovávané chovnými včelami nazývat ekologickou službou, protože se jedná o službu poskytovanou hospodářským živočichem zemědělské krajině.
Dále nepovolovat instalaci úlů na území rezervací, kde pravděpodobně včely napáchají větší škody mezi původními opylovači.
A hlavně si uvědomit, že včely jsou možná nezbytné pro opylování zemědělských plodin, ale že včelařství je ryze zemědělskou aktivitou, kterou bychom neměli zaměňovat s ochranou přírody.“
Celý článek „Včelaření není žádná ochrana přírody. Je to prostě zemědělství, říkají entomologové“ Ekolist, 6.2.2018 zde.
