Otázky životního prostředí v ČR se staly integrální součástí rozhodování i díky EU. Ohlédnutí za posunem od roku 1989

Úplně stručně můžeme říct, že přes celou řadu ekologických problémů dneška, žijeme ve zcela jiné zemi, než jsme žili do roku 1989. Vzduch a voda jsou podstatně čistější, deště méně kyselé, odpady lépe regulované a recyklované, potraviny bezpečnější a lidé se dožívají podstatně delšího věku. Jen přírodní prostředí se jaksi dramaticky „nezlepšuje“ – přece ale máme mnohem lepší nástroje k jeho ochraně a přírodu chráníme efektivněji než kdykoliv předtím. Co z toho lze připsat vlivu EU a co by se stalo tak či tak, i kdyby Unie nebyla? Odpověď není jednoduchá, ale dle našeho názoru přesto celkově jednoznačná: je jisté, že i bez Unie by situace byla lepší než byla v roce 1989, ale současně by v mnoha ohledech nebyla natolik pokročilá, jako je dnes.

1.
Před 1989 patřilo Československo k nejhorším znečišťovatelům životního prostředí v Evropě. Odstrašující pojem „černý trojúhelník“ kam se řadila velká část našeho území, pojem „pohřebného“, vypláceného jako náhrada za ztracenou kvalitu životního prostředí, rozsáhlá devastace krajiny, lesy drasticky likvidované kyselými dešti a další fenomény jsou stále ještě v živé paměti řady lidí…Je dobré připomenout, že i sametová revoluce vlastně „začala“ demonstrací za zlepšení životního prostředí v severních Čechách. Byť EU tehdy nebyla ještě Unií, ale společenstvím, první vlivy lze vystopovat už v té době. Přístup k řešení tehdejších problémů v zemích na západ od naší hranice byl totiž jakýmsi měřítkem, ukázkou toho, že problémy, které jsme znali od nás, jsou řešitelné – a požadavky nejen environmentalistů ale i občanů v podstatě zněly ve smyslu: „Chceme, abychom problémy řešili tak, jak je řeší vyspělá Evropa.“

2.
Ekologická krize se tudíž zákonitě projevila v prvních letech po revoluci. Ochrana životního prostředí byla vedle svobodné společnosti, plurality a tržního hospodářství jednou z priorit státu a měla dnes těžko představitelnou širokou podporu obyvatelstva. Ekologové, také díky znalosti přístupu Evropského společenství (a USA) byli také relativně připraveni s návrhy nových politik, institucí a právních předpisů ve srovnání s jinými obory. Díky tomu byla počátkem 90. let přijata řada právních předpisů, které znamenaly značný obrat v právním rámci ochrany životního prostředí….

3.
Porevoluční legislativní „smršť“ v oblasti životního prostředí spolu s prvními, skutečně zřetelnými pozitivními dopady v naší zemi vedly nicméně k postupnému ochabnutí proekologického nadšení. Mnoha lidem se zdálo, že problém je do značné míry „vyřešen“, a tak se postupně hlavním tématem politického diskursu a následně vládními prioritami staly spíše otázky ekonomiky a mezinárodního zakotvení ČR… právě zde byl dopad existence EU na následný vývoj ekologické situace v ČR nejzásadnější. Rozsah a míra změn v právu životního prostředí a jeho integrace do ostatních odvětví (průmyslu, dopravy, zemědělství) by nikdy nedosáhly v tak krátké době takových rozměrů – bylo to možné jen díky velmi silné touze dosáhnout prestiže členství v EU a také neoblomnosti tehdejší EU, která na sjednocení právního rámce trvala … Jednou z nejpodstatnějších věcí je fakt, že EU nevyžaduje pouze změnu právní úpravy, ale také její úplnou a správnou implementaci… K tomu, aby bylo možné právní požadavky naplnit, bylo nezbytné situaci podrobně zmapovat a dlouhodobě monitorovat. V důsledku toho začalo široké a obsáhlé shromažďování dat, pořizovaných podle harmonizovaných evropských metodik. Poprvé jsme se dozvěděli, jaká je naše skutečná situace ve srovnání se zeměmi EU… V oblasti ochrany přírody vedl požadavek k vytvoření evropské soustavy chráněných území zvané Natura 2000 k naprosto nevídané a deset let předtím nepředstavitelné aktivitě: aby bylo možné systém navrhnout, ale také ve společnosti obhájit a postavit na vědeckých podkladech, bylo podrobně zmapováno celé území ČR….

4.
...Přímá finanční podpora v rámci evropských fondů, ale také podmínění využití financí dodržováním práva (např. cross-compliance v zemědělské politice) vedou dlouhodobě k větší integraci ekologických aspektů do ostatních odvětví. Současně, řada environmentálních investic by mohla být realizována ve značně pomalejším tempu a menším rozsahu, pokud by neexistovala přímá finanční podpora z EU. To se týká kupříkladu masivní změny v budování čistíren odpadních vod pro všechny obce v celé republice s počtem obyvatel nad 2 000 osob. Přesto, že se celý program, původně ujednaný na desetiletí, ještě nepodařilo naplnit, došlo ke zcela zásadní kvalitativní změně v čistotě vod, která by byla v našich podmínkách bez EU nepředstavitelná…

Přesto, že v řadě environmentálních ukazatelů máme před sebou ještě mnoho problémů k řešení a některé další a nové se objevují (například v otázce smogu a polétavého prachu v ovzduší, energetické náročnosti, využití a recyklace odpadů, v oblasti adaptace na klimatické změny atd.), lze bez jakýchkoliv pochyb doložit, že v řadě parametrů se ekologická situace v ČR výrazně zlepšila, případně že se problémy řeší. Otázky životního prostředí se staly integrální součástí rozhodování a také např. dopravní či průmyslové politiky. EU je současně garancí, že cyklicky se objevující tendence zatlačovat ekologické problémy do pozadí, tendence obětovat „ekologii“ v zájmu ekonomiky a jejího růstu apod. nepřesáhnou určitou míru danou evropským právním rámcem a jsou pod permanentní kontrolou nejen administrativy, ale i veřejnosti. V této souvislosti je rovněž třeba zmínit zakotvení práv veřejnosti (zejména nevládních organizací) podílet se na rozhodování o otázkách životního prostředí, včetně práva obrátit se s žalobou na soud (kterýžto aspekt vyžaduje ještě drobné úpravy). Je naprosto jasné, že bez tlaku práva EU by k tomuto důležitému posunu u nás nedošlo….

Celý článek Ladislava Mika a Evy Kružíkové  „Jak Unie ovlivnila ekologickou situaci v ČR“ z roku 2015  zveřejněn v Revue Babylon 10.6.2019 ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační

Související v ON:

Zpráva o stavu světa 2019. Jedinou záchranou je rychlá změna výroby a konzumace a základní proměna myšlení a hodnot. Českou republiku nevyjímaje

Volby do Evropského parlamentu – katastrofální stav půdy a krajiny, zejména v ČR. Co s tím? Zvolme politiky, kteří berou celoplanetární ekologickou krizi vážně!