„Dopouštíme se ničení samotných základů našich ekonomik, prostředků výživy, potravinové bezpečnosti, zdraví a kvality života v celém světě,“ uvedl předseda mezivládního panelu Robert Watson. Na zprávě podle AFP pracovalo po tři roky 450 expertů; mezi 132 členských zemí IPBES patří i Česká republika.
Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) v pondělí zveřejnil rozsáhlou vědeckou zprávu o stavu globální populace rostlin a živočichů. Naposledy vyšla studie takového významu v roce 2005.
Odborníci podle agentury AFP stanovili pět hlavních příčin poškozování ekosystémů:
- využívání půdy (zemědělství, odlesňování)
- přímé využívání zdrojů (rybolov, lov)
- změna klimatu
- znečištění
- invazivní druhy
Výsledkem je ohrožení milionu druhů živočichů a rostlin z odhadovaných osmi milionů na Zemi. Celosvětové vymírání druhů je už nyní podle zprávy až stokrát vyšší, než činí průměr za posledních deset milionů let. Přímému ohrožení čelí více než 40 procent obojživelníků, téměř 33 procent korálových útesů a více než třetina mořských savců. Odhady předpovídají, že vyhynutí hrozí zhruba deseti procentům druhů hmyzu. Sedmdesát pět všech plodin pěstovaných člověkem přitom závisí na přítomnosti živočišných opylovačů. „Hmyz a obecně bezobratlí velmi přispívají k recyklaci živin. Ale to hlavní je, že hmyz představuje vlastně potravní základnu pro velkou část obratlovců,“ konstatoval David Storch z katedry ekologie při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Hlavním z pěti důvodů, které jsou odpovědny za úbytek biodiverzity, je podle zprávy ztráta přirozených stanovišť živočichů. Lidé podle zprávy drasticky redukují místa, která nebyla ovlivněna člověkem a přírodní procesy tam probíhaly přirozeně. Tato stanoviště lidem zdánlivě nepřináší peníze, tudíž existuje snaha přeměnit je například na pozemky pro rodinné domy. „Třeba obce na Šumavě neustále křičí po větším rozvoji a chtějí se více roztáhnout po divočině. A neuvědomují si, že díky ní mají své bohatství. Když se tam budou stále víc tlačit, tak divočinu zničí a přestanou být atraktivní,“ řekl Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Podle zprávy více než 2500 současných konfliktů souvisí s fosilními palivy, vodou, potravinami a půdou. „Ztráta přírodních zdrojů v některých částech světa může ze své podstaty vést ke konfliktu mezi lidmi. Zvláště to zasáhne chudé lidi, kteří jsou na nich závislí ze všech nejvíc,“ upozornil předseda mezivládního panelu Robert Watson.
„Důkazy jsou nezpochybnitelné: naše ničení biodiverzity a ekosystémů dosáhlo takové míry, která ohrožuje náš blahobyt přinejmenším stejně jako člověkem způsobené změny klimatu,“ řekl minulý týden Watson.
Ve svém globálním hodnocení odborníci uvedli, že pomoci k obnově poškozených ekosystémů může jen zásadní reforma zemědělsko-potravinářského průmyslu a hluboké změny ve způsobu výroby a konzumace. Autoři právě zveřejněné práce uvádí, že stále není pozdě zabránit těm nejhorším důsledkům výše uvedených změn – ale pouze v případě, že se začne jednat okamžitě a na globální úrovni.
„Přírodu můžeme zachovat transformující změnou – zachovat, napravit a udržet,“ uvedl Watson. „Transformující změnou máme na mysli fundamentální, systémovou reorganizaci technologických, ekonomických a sociálních faktorů, včetně paradigmat, cílů a hodnot,“ dodal.
Celý článek na ČT24, 6.5.2019 ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační
Dlouhodobě sledujeme témata krajiny, lesů, vody, půdy… jejich ohrožení a možností nápravy.
Sledujte je s námi!
V Otevřených novinách v rubrice Udržitelnost krajiny a rozvoje