Velká část Evropy žije v přesvědčení, že se s válkou na Ukrajině vrátily ideologické střety, které provázely mezinárodní politiku většinu minulého století. Jenže tyto střety nahradila mezi lety 1990 a 2020 pouhá touha po blahobytu. A ta už se nezdá být na demokracii nikterak závislá.
Zhruba tři desetiletí po pádu železné opony to vypadalo, že se bude světem šířit už jen jeden politicko-ekonomický model kapitalismu a demokratismu. Jeho celosvětové přijetí jako by mělo být jen otázkou času a jeho odmítání bylo považováno za iracionální zpátečnictví.
Toto období však ukončilo poslední pětiletí zahájené nástupem covidu, pokračující válkou na Ukrajině a završené letos dosud nevídanou změnou ve směřování americké prezidentské administrativy…
Nutnost soustředit se v současném světě více na suroviny než na ideologie ukazuje navíc i fungování nejmasivněji rostoucí ekonomiky světa v posledních 35 letech. Čínský ekonomický model totiž nemá s ideologiemi společného už prakticky nic.
Čína dlouho a relativně nenápadně surovinově vysává Afriku i Asii, k tomu si jak chce přebírá ze světa technologie, a rovněž těží z levné pracovní síly, která je nezřídka v postavení připomínajícím otroctví. Čína se tak stala ekonomickým hegemonem bez svobody a demokracie.
A do tohoto ustupování od ideologií, coby nutnosti na cestě k bohatství, vyhodili nyní jakékoliv hodnoty a ideje oknem ven také v Bílém domě. Nová prezidentská administrativa tam nastoluje darwinistický materialismus posedlý surovinami a domácím blahobytem…
Je ještě možná záchrana?
a
O co půjde ve třetí světové?
… se dozvíte v celé eseji Tomáše Františka Přibyla
na HlídacíPes.org, 14. 3. 2025:
Důvodem třetí světové války nebudou ideologie, ale střet žroutů surovin
Náhledový obrázek: ilustrační (pexels)
