Úvodní stránka 30 DOPORUČUJEME 30 Názor: k čemu je dobrý plevel na zahradě. AKTUALIZACE

Názor: k čemu je dobrý plevel na zahradě. AKTUALIZACE

Plevely jsou indikátorem vyzrálosti vašeho ekosystému, v tomto případě zahrady. Pokud se vyskytují ve velké míře, znamená to, že naše zahrada je nevyzrálá – je to nestabilní, narušený systém, který se plevely snaží napravit. Pokud je naším zahradním cílem samoudržitelnost a stabilita, excesivní výskyt plevelů znamená, že pravděpodobně něco děláme špatně.

„Osobně jsem velmi líný zahradník a na pletí plevele, na rozdíl od řady mých sousedů, obvykle nemám dost trpělivosti, času ani nervů. Svou lenost jsem si vždy omlouval oblíbeným citátem filosofa-zemědělce Masanobu Fukuoky (1913 – 2008), autora známé a podle některých průlomové knihy One Straw Revolution – „nezáleží na tom, co děláme, ale na tom, co neděláme.“

Tak jsem prostě na některých záhonech nedělal nic, pouze jsem je poházel kompostem a sem tam náhodnou směsí semen vysypaných na dně krabice, ve které svůj genetický poklad uchovávám. S překvapením jsem po čase zjistil, že záhony, kde se nepleje, jsou nejenže stále plné něčeho k jídlu, ale navíc méně vysychají, na pohled mají lepší texturu zeminy a hlavně – nestojí to žádnou práci.“

Místo abychom s přírodními procesy stále dokola bojovali – odplevelovali v marné naději, že se plevely nevrátí – můžeme je využít ve vlastní prospěch a kráčet s nimi. Stojí to jen trochu myšlení a vyžaduje to pár botanických, zemědělských a zahrádkářských pouček. K čemu nám tedy mohou být plevely dobré?

Celý článek Marco Stelly „Rada líného zahradníka: S plevelem nebojujte. Jezte ho“ najdete v srpnovém Ekolistu ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační

Související:
workshop „Plané kvítí v kuchyni“ v sobotu 15.9.2018, info ZDE.

AKTUALIZACE 24.9.2018:
„V šedesát let staré knize Deyla a Ušáka Plevele polí a zahrad (1956) nalezneme celou řadu poetických jmen plevelných rostlin – kravinec španělský, štětináč širolistý, šklebivec přímý, dejvorec velkoplodý, vochlice hřebenitá (též vochlice Venušin hřeben), sveřep stoklasa, vrabečnice roční, kokotice hubilen, chruplavník rolní, rohohlavec rovnorohý, myší ocásek nejmenší… Mnohé z těchto rostlin v naší flóře už nenajdeme, neboť z polí zcela zmizely. Co způsobilo jejich vymizení a jaká je, u dosud přítomných druhů, perspektiva jejich přežití?…“ DOPORUČUJEME „Problém stále mizejících polních plevelů“ ze dne 17.9.2018 ZDE.

Podrobnosti o uživateli Zita Kazdová

MUDr. Zita Kazdová dobrovolnice v neziskovém sektoru, původní povolání stomatolog Přemýšlejme globálně, čiňme se lokálně – naše okolí i svět zázračně prokouknou!

Odeslat odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude publikována. Required fields are marked *

*

x

Check Also

Advent a Vánoce v Akademické farnosti u sv. Salvátora v Praze 2021

Advent je pro křesťany časem ztišení a přípravy na svátky Narození. V našem kostele prožijeme dobu adventní a vánoční liturgicky (zpěvem rorátů) i kulturně (v podobě benefičního koncertu a speciálního ...