Masaryk nebyl jen politik, zakladatel státu a jeho první prezident, ale také myslitel náboženský, etický a sociální. Proto jeho dědictví nespočívá jen v myšlence demokratické republiky, která by měla být spravedlivá, tolerantní, otevřená a občanská, ale také ve výchově a vzdělání demokratických občanů, kteří svou republiku berou vážně, věnují se jí, rozvíjejí ji a brání.
Nejlépe prezidentu Masarykovi posloužíme, když k němu budeme stejně kritičtí, jako byl on. Jeho loajálními kritiky byli Rádl, Patočka, Hejdánek. Naším úkolem je na jejich kritiku navázat. Po Masarykovi zůstává mnoho otázek otevřených: otázka národa, otázka česká, slovenská, československá, německá, otázka evropská, otázka světová, otázka sociální, otázka Ruska a Evropy, otázka náboženská a otázka sekulární demokracie. Sám poskytl řadu politických i filosofických odpovědí, my je máme přezkoumat a hledat odpovědi nové…
Tomáš G. Masaryk byl filosof sókratického typu. Kladl otázky, ale ne ledajaké. Jeho otázky šly k jádru věci, a proto převracely, reformovaly, pobuřovaly okolí, protože se stavěly proti navyklému běhu věcí.
Celá polemika Martina Šimsy z Filozofické fakulty UJEP v Ústí nad Labem
byla zveřejněna 24. 7. 2023 v Křesťanské Revue:
Prezident Masaryk byl demokratem, ale také reformátorem a buřičem
Náhledový obrázek: TGM_výstava ČVUT, foto ON
Předchozí k 28. říjnu v ON:
