KALENDÁRIUM MĚSÍCE ČERVENCE
V původním římském kalendáři byl název měsíce Quintilis, tedy po našem „Pátý“. Římský senát na počest Julia Cesara změnil později název měsíce na Julius. Červenec patří do velkých letních prázdnin skoro po celém světě. 31 dní má však ne kvůli prázdninám, ale že aby si nezáviděli dva římští císaři – výše jmenovaný Caesar a jeho následovatel – adoptivní synek Octavianus Augustus, jehož měsíc v kalendáři následuje.
Caesar, respektive jím vyprovokovaná reforma a počátek juliánského kalendáře, udělala v kalendářích změny, které v podstatě a v principu, přetrvaly dodnes. Pozdější změna na náš současný gregoriánský kalendář už spočívala jen v jednoznačném stanovení Velikonoc (jako hlavního křesťanského svátku) a s tím souviselo nutné vynechání deseti dnů o které v opravném roce 1582 Velikonoce neštymovaly s tehdejším aktuálním kalendářem. A tak se stalo, že po 4. říjnu 1582, následoval 15. říjen. (Méně revoluční změnou nového kalendáře byl pak ještě přesnější výpočet měsíčních fází).
Ne že by se tahle reforma podařila uskutečnit najednou v celém křesťanském světě. Zase byly země, které zdržovaly, některé z nich – třeba Čechy jsoucí tradičně v opozici (tentokráte opět protipapežské) vzdorovaly 2 roky. Někde se u nás svátky slavily po novu, jinde (hlavně mezi protestanty a českými bratry) po staru. Nejdéle vzdoroval Cheb – až do roku 1604. Tradičně nejhůře se všechny novoty, třebaže by byly i na výsost funkční, prosazují v Anglii – ostatně jako dnes – tam vydržel juliánský kalendář až do roku 1752. Ale i tak byla gregoriánská reforma kalendáře – respektive její naplnění, malým zázrakem. Jen si to představte v souvislosti s pokusy dnešních politiků o zavedení referend a nařízení. A to je dneska komunikace hračkou oproti tehdejším „líným“ časům.
U nás doma se slovanské názvy měsíců používaly už od 13. století – až právě na červen a červenec – těm trvalo, nežli se ustálilo jednoznačné pojmenování do sklonku 15. století. Do té doby se červen a červenec různě překrývaly a pletly (ostatně ani ten latinský Iunius a Iulius na tom nejsou líp), výraznějším rozdílem bylo dočasné přejmenování července na měsíc sečen.
Počátkem měsíce je Země na svém běhu kolem Slunce od něj nejdále. Naopak v lednu je ke Slunci o 5 milionů kilometrů blíž. Vysvětlení tohoto zdánlivého paradoxu, že právě v odsluní máme teplé léto, leží v náklonu zemské osy, který je v našich šířkách pro dopad slunečních paprsků nejpříznivější právě teď.
Počátkem července začínají Psí dny, čas kdy se k ránu objeví na obloze souhvězdí Velkého psa (Canis Major) i s nejjasnější hvězdou oblohy – Síriem. (Z latinského canis – pes, vznikly i ruské kanikuly, prázdninový čas, jestli si ruštináři ještě vzpomenou na tohle milované slovíčko.)
Červenec, léta temenec je nejen nejteplejším měsícem (průměrná teplota je kolem 20 oC.), ale i nejmokřejším. Tzv. Prokopské deště (Prokopa slavíme 4. 7.), přinášejí často vydatné záplavy. Všichni máme dozajista v paměti tragédie z let nedávných. V roce 1997 spadlo na území Moravsko-slezských Beskyd během 5 dnů víc vody, než je kapacita Orlíku – naší největší přehrady (mající zhruba ¾ miliardy kubíků). Povodně postihly tenkráte téměř třetinu našeho státu. Zasáhly do života 575 obcí, 33 okresů (celkem jich máme 76). Voda je horší než oheň, říkávají zkušení. Ostatně i hladomory nejsou, jak je vžité se domnívat, vyvolávány suchem, ale zničujícím následkem přemokření kulturních rostlin.
Takže teprve po prokopských deštích nastává to pravé léto, vítané i s požehnanými letními bouřkami. Trvají krátce, přicházejí odpoledne, když je zem, potažmo i vzduch, dostatečně prohřátý, jsou tedy teplé a za nezměněných teplot se během nich vybije nahromaděný tlak vodních par. To tzv. tažné bouřky, jsou trvalejší a přináší se sebou chladnější mořský vzduch.
Bohužel, léto se u nás dlouho neohřeje. Pravé letní počasí, kdy bývá i v noci přes 20oC, trvá zhruba 14 dní a pak je tu svatá Anna a s ní chladna z rána. Poutěmi na svatou Annu končila letní selanka, začínaly žně. Začíná se ozimy, ale protože v dobách vzniku pranostik se ječmene vysévalo málo, házela Anička srp tradičně do žita.
Po celoroční dřině a napětí konečně začínají prázdniny – 2 měsíce klidu a míru, SLÁVA!. Tak ať se daří – hodně šťastných zážitků, lásky a svobody slečny a pánové.
V Klementinu naměřili páni hvězdáři a meteorologové za celou dobu existence tamní observatoře nejteplejší den v červenci 27. v roce 1983 – 37,8oC, naopak nejchladněji bylo 4. v roce 1962 – 7,8oC.
A teď stručně a po pořádku, s pomocí internetu, skoro den po dni:
1. červenec
je v přestupném roce gregoriánského kalendáře 182. den v roce. Do konce roku zbývá 183 dní. Jsme tedy cca v půlce roku 2015.
Světový den architektury.
Den čokolády.
2. červenec
Světový den neidentifikovatelných létajících objektů UFO vyhlásila v roce 2001 ufologická organizace.
Mezinárodní den družstev.
3. červenec
1935 – †André Citroën – (*1878 ) – francouzský podnikatel.
V roce 1917 založil automobilovou továrnu, kde se až dodnes vyrábějí vozy s názvem Citroën. Při návštěvě Polska – rodné země jeho matky si všiml unikátního řešení ozubených kol u čerpadel vody ze studní, které je odolné proti opotřebení a má tichý chod. Po návratu vložil veškeré své finanční prostředky do patentu ocelového šípového ozubení. Toto řešení převodů v motoru používá automobilka Citroën dodnes. Charakteristický profil tohoto ozubení tvoří i dvě obrácená V v logu značky Citroën.
1945 – Československá vláda souhlasí s odsunem Němců.
4. červenec
1945 – Cyprián Majerník, (* 24.11.1909) – slovenský malíř.
V Praze, kde působil až do konce života, se těšil mimořádnému uznání nejen jako vynikající malíř, ale i jako výjimečný člověk a patří mezi nejvýraznější a nejvzácnější osobnosti meziválečného výtvarného umění i u nás. Častým námětem jeho obrazů je postava dona Quijota– symbol víry a naděje.
USA: Den Nezávislosti – je státní svátek oslavující přijetí Deklarace nezávislosti Spojených států ze dne 4.7.1776, kdy byla vyhlášena nezávislost na Velké Británii. Hlavní svátek ve Spojených státech, oslava tradic, spojená s veřejnými i soukromými oslavami, které jsou pro nás Čechy nepochopitelné a často i nestravitelné.
5. červenec
Státní svátek: Den slovanských věrozvěstů Cyrila (Konstantina) a Metoděje – bratří ze Soluně – hlavních patronů Moravy, všech slovanských národů, ba celé Evropy.
K nám na Velkou Moravu byli vysláni r. 863. Zavedli tu několik „světových“ novinek v katolické liturgii – bohoslužby ve staroslověnštině, vytvořili slovanské písmo, což obé jim dovolilo přeložit liturgické texty /včetně Písma svatého/ a hlásat je ve srozumitelné formě lidu obecnému. Požehnání k tomu jim udělil papež Hadrian II. při osobní audienci tentýž povolil i arcidiecézi Morava a Panonie, nezávislou na německé církvi, v níž ustanovil Metoděje prvním arcibiskupem, přestože Západní klerici trvali na tom, že se bohoslužby smějí vykonávat jen v těch třech jazycích, v nichž nechal Pilát napsat nápis na Kristův kříž – hebrejsky, řecky a latinsky.
Těsně před smrtí, vstoupil mladší Konstantin v Římě do kláštera a přijal mnišské jméno Cyril.
1865– William Booth založil Křesťanskou misi, později přejmenovanou na Armádu spásy.
Mezinárodní den obětí.
6. červenec
Státní svátek: Den upálení mistra Jana Husa od roku 1925. Oslavy výročí vedly i ke konfliktu s Vatikánem – odjezdem papežského nuncia byly fakticky přerušeny diplomatické styky.
1885– Louis Pasteur úspěšně otestoval svou vakcínu proti vzteklině.
1915– nar. Herberta Masaryková, († 30.9.1996 – druhorozená dcera Herberta Masaryka; vnučka TGM).
1925 – nar. Bill Halley, († 9.2.1981) – zpěvák, „otec rokenrolu“.
1935 – Tändzin Gjamccho, 14. dalajlama, duchovní i světský vůdce Tibetu.
Narodil se jako páté z šestnácti dětí v zemědělské rodině ve vesničce Tagccher v tibetské provincii Amdo (dnešní Čching-chaj ). Ve dvou letech byl rozpoznán coby nový dalajláma. 17. listopadu 1950 byl uveden do své funkce, během nepokojů v Tibetu v roce 1959 odešel do indické Dharamsaly, kde přebývá dodnes.
Aktivně šíří buddhistické učení po celém světě a je vůbec prvním dalajlámou, který cestoval do západního světa, několikrát navštívil i ČR. Obdržel řadu ocenění, v roce 1989 Nobelovu cenu míru.
Mezinárodní družstevní den.
Světový den polibku
7. červenec
V keltském kalendáři končí měsíc „dubu“.
8. červenec
Keltům začal měsíc „cesmíny“.
9. červenec
Mezinárodní den vězňů.
Světový den veterinárních lékařů vyhlásila v roce 1975 OSN.
10. červenec
1925 – Založena tisková agentura Sovětského svazu ( ITAR – TASS).
V americkém státě Tennessee byl zahájen soud s Johnem T. Scopesem, který porušil tehdy platný státní zákon zakazující výuku evoluční teorie.
1895 – nar. Carl Orff, německý skladatel († 1982).
Začíná Týden Baltského moře.
11. červenec
Světový den populace – vyhlášen fondem OSN pro populační činnost v den, kdy se roku 1987 narodil (v jugoslávském Záhřebu) pět miliardtý člověk na naší planetě. Tento symbolický fakt měl upozornit světovou veřejnost na povážlivě rostoucí výši populace.
13. červenec
1925 – Při výzkumu paleolitického stanoviště v Dolních věstonicích nalezena plastika, tzv. Věstonická Venuše.
1945 – Josef Vejvoda, hudební skladatel, bubeník, aranžér, kapelník a dirigent.
2005 – zemřel Josef Starkl, (* 4.2.1929) – rakouský zahradník, šlechtitel růží a podnikatel působící od roku 1992 v Čáslavi se zásilkovým obchodem a zahradním centrum s rozsáhlými školkami. Byl průkopníkem v oblasti zásilkového obchodu s živými rostlinami. Rozšířil také nabídku odrůd růží na Evropském trhu a získal označení: Král růží. V letech 2010 a 2011 byla jeho firma zvolena čtenáři časopisu Receptář Nejlepším zahradnictvím.
I když – Starklův zásilkový obchod se stal časem i terčem kritiky za velmi atraktivně upravené sytě barevné fotografie v katalogu firmy, které skutečně zkreslovaly skutečnou barvu květů a velikosti dodaného materiálu.
Josef Starkl byl v čele zahradnické rodiny Starklů sídlící ve Frauenhofenu. Zde se nadále věnoval šlechtění a pěstování růží. Každoročně organizoval v zahradním centru v Čáslavi rozsáhlé tematické výstavy rostlin. Zemřel v roce 2005 při práci ve svém zahradnictví v ČR.
V červenci nám začínají žně. Za starých časů, 13. 7., přeci házela Markéta srp do žita (ozimého) a tímto aktem vrcholilo léto. Pro valnou většinu zahrádkářů a jejich přátel budou nejspíše následující řádky mlácením prázdné slámy – abych byl stylový –, ale připusťme, že znalosti v oboru „užité“ botaniky už mohou býti z části zapomenuty, potažmo – dnes už ani nejsou obecně běžné.
Nuže: řeč bude o obilninách. Pšenici, ječmeni, žitu a ovsu. Pan prof. Dostál sice tvrdíval, že jejich vzájemné rozlišení není obtížné, ale to platilo možná tehdy a jistě pro něj. Dneska při zběžném pohledu již ječmen od pšenice nebo žita tak lehce nerozeznáte. Nové odrůdy se tvarem ani mnohdy neliší (jen oves je jasný, protože ten nemá klas, ale rozvětvenou latu).
Zbývají tedy 3: ječmen, protože je rodu mužského, mívá samozřejmě vousy (botanicky správně osiny) – jsou delší než klas a jsou husté. Pšenice bývá bez vousů a žito je někde uprostřed. Ale to jsou právě ty znaky, které se smývají a neplatí na všechny nové odrůdy.
Přesnější pomůcku (která navíc pomůže i v čase před vymetáním – tedy před rozkvětem) nabízejí rozdíly ve tvaru oušek a jazýčků na koncích listů, tj. v místě, kde se list napojuje na stonek tak dokonale těsně, že zabraňuje zatékání vody za pochvu. Blanitý jazýček je schován (při čelném pohledu) za stéblem; ouško – dva čárkovité až srpovité výrůstky – je zřetelně vidět, nebo nevidět.
Pšenice, jako většina členek rodu ženského, má jazýček delší a špičatý, dokonce jemně zoubkovaný, zato ouško má drobné a rozkošně ochmýřené; ječmen má jazýček kratší a tupý, zato dlouhá ouška srpovitě objímající celé stéblo; jazýček žita je krátký, ouško je zanedbatelné a holé. U ovsa ouško zcela chybí.
Čest a sláva travám všeho druhu. Můžeme je potkat v tropech i za polárním kruhem, v horách i nížinách. A ruku v ruce s nimi přichází i obživa a konec hladu pro člověka i zvířata. Botanická čeleď trav (lipnicovité) zahrnuje jak luční trávy, tak i pro člověka nezbytně nutné obilniny (mezi které patří také stále více oblíbené proso) a pak samozřejmě i rýži, kukuřici, bambus a cukrovou třtinu.
14. červenec
2005 – † Cicely Saundersová, (* 22.6.1918) – anglická lékařka, spisovatelka a sociální pracovnice, zakladatelka moderního hospicového hnutí a propagátorka paliativní medicíny.
Francie a její dependence: Den Bastily (1789).
Mezinárodní den alternativ ke spalovnám.
Mezinárodní koupací den.
15. červenec
V časech antiky začínal olympijský Nový rok.
17. červenec
1945– Za účasti zástupců USA, SSSR a GB byla zahájena Postupimská konference, jejíž cílem byla dohoda o poválečném uspořádání Evropy a budoucnosti poraženého Německa.
17. července končí letos Ramadán (po 30. dnech od 18. června).
18. červenec
OSN– Mezinárodní den Nelsona Mandely.
20. červenec
1895 – nar. László Moholy-Nagy († 1964 ) – maďarský malíř, fotograf a profesor školy Bauhaus.
1945 – Benešovy dekrety: Vydán tzv. osidlovací dekret, podle kterého se provádělo zemědělské osídlování konfiskovaných pozemků (hlavně v pohraničí).
21. červenec
Den zmrzliny
22. červenec
1915 – nar. Josef Šebánek, herec († 13.3.1977).
1935 – Antonín Máša , český spisovatel, scenárista, dramatik, režisér († 4.10.2001).
Chvilka k zamyšlení nad prognózami počasí:
I. Marie Magdaléna své hříchy oplakává, proto rádo poprchává.
II. V den Maří Magdalény rádo poprchává, neboť svého Pána oplakává.
III. Svatá Máří vybírá hnízda komáří.
23. červenec
1955 – nar. Ivo Šmoldas , básník, publicista, scenárista, moderátor a překladatel.
1985– nar. Vojtěch Dyk, herec a hudebník.
Na Papua – Nová Guinea slaví údajně tento den jako Den vzpomínání. Nevím sice jak se takový den slaví u nich, ale vzpomenu si taky.
24. červenec
2005 – zemřel Pavel Dostál, (* 25.2.1943 ) – divadelní dramaturg, textař, scénárista, režisér, publicista a po revoluci politik: nejprve poslanec za OF, od 90. let poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD a v letech 1998 – 2005 5. ministr kultury ve vládě ČR.
25. červenec
Římané slavili tento den jako Den pramenů, připomínali si v něm svou životní závislost na zdrojích vody.
Jakub, Jakub, česnek nakup.
26. červenec
Zdeněk Smetana, český animátor, scenárista a výtvarník.
Za svůj život vytvořil mnoho postaviček a podílel se na animaci oblíbených českých večerníčků. Mezi nejznámější z nich patří Pohádky z mechu a kapradí, Rákosníček, Štaflík a Špagetka, Malá čarodějnice, Radovanovy radovánky.
Státní svátek Rakouska.
1995 – † Vladimír Dzurilla, (* 1942) – slovenský hokejový brankář a trenér.
Svatá Anna pšenku (ale i žito) žala.
27. červenec
1983 – V Praze Uhříněvsi byla naměřena nejvyšší teplota v Česku, 40,2°C.
28. červenec
1945 – Jim Davis, americký kreslíř, autor komiksu Garfield
1655 – †Cyrano de Bergerac, (* 6.3.1619) – francouzský spisovatel.
29. červenec
1885 – Emil Artur Longen, (†24.4.1936) – dramatik, režisér, herec, scenárista, spisovatel a malíř.
30. červenec
Mezinárodní den přátelství – vyhlášený OSN v r. 2011.
31. červenec
1965– nar. Joanne Katleen Rowlingová, britská spisovatelka, autorka série knížek o Harry Potterovi
Den afrických žen.
Naše dítka školou povinná (a jejich obětaví pedagogové) mají ještě měsíc zasloužených a požehnaných prázdnin! – neboť, jak se říká v pranostice: Od svatého Ignaca – leto se už obraca.
VEČERNÍ OBLOHA V ČERVENCI ROKU 2015
Nad loukou u blatovské čističky, nebo za Rohožníkem, teče po obloze stříbrná řeka Mléčné dráhy. V létě má mléka nejvíc, respektive je ho nejlépe vidět. Mléčná dráha, tedy naše Galaxie (gala = z řečtiny mléko) viděná zevnitř, obsahuje 150 miliard sluncí jako je to naše, svítících nám při nočních procházkách. Je jich tolik, že splývají v oblaka zdánlivě plující noční oblohou. A tam kdesi v hloubce a dáli a ještě dál je jádro tohohle makrosvěta a jeho hmotnost je miliardkrát větší než všechny miliardy co si jich ještě dovedeme představit v peněžence a mezi ním a námi jsou ještě všelijaká spirální ramena a celá ta neuvěřitelná fantasie naráží na náš doposud zdravý rozum.
1. července v 9 hodin ráno dojde ke konjunkci Jupitera s Venuší. Tohle přiblížení bylo pozorovatelné už koncem června nízko nad západním obzorem.
6. ve 21 hodin se Země bude nacházet nejdále od Slunce (152 miliónů kilometrů).
Od 7. července, ještě před příchodem známých Perseid, se tradičně dočkáme ještě jedné řady „padajících hvězd“ – tzv. jižní delta Aquaridy (maximum připadá na 30., konec až 23. srpna) vylétajících ze souhvězdí Vodnáře. Za dobrých pozorovacích podmínek bychom v čase jejich kulminace mohli zahlédnout až deset padajících hvězd za hodinu. Tolik láká teorie, ale skutečnost bývá povětšinou chudší na počty. Zmiňované „Perseidy“ budou padat až do 24. srpna (maximum lze očekávat 13. srpna – kolem novu Měsíce).
9. ve 23 hodin bude planeta Venuše zářit maximální svítivostí.
18. se v ranních červáncích, nízko nad západem, bude asi ztrácet seskupení Měsíce a planet Venuše s Jupiterem.
23. v 5 ráno vstoupí Slunce do znamení Lva.
Hezký červenec přeje
Petr Mach
