Lídři členských zemí EU minulý týden na summitu v Bruselu odsouhlasili dokument označovaný jako „Strategická agenda“. Tento dokument obsahuje přehled evropských priorit pro následující pětileté období, tedy pro roky 2024–2029, a má sloužit jako odrazový můstek pro novou Evropskou komisi a její program.
Co však bije do očí, je úplná absence pojmu „Green Deal“. I když se agenda věnuje zelené transformaci a udržitelnosti, vždy je to skloňováno s ekonomickým růstem, rozvojem technologií či digitalizací…
Jedním z možných důvodů, proč není Green Deal v agendě explicitně zmíněn, je snaha o „rebranding“ zelených politik. Možnost takového vývoje kolegové popsali již začátkem letošního roku v rámci video seriálu Zelený kód. Nyní se předpoklady taví do praxe. Místo neustálého opakování pojmu „Green Deal“ se EU nyní snaží integrovat jeho cíle do širšího kontextu průmyslové politiky a konkurenceschopnosti..
Tento posun může mít několik důsledků. Na jedné straně by mohl přinést větší podporu pro zelená opatření, protože budou prezentována jako součást širšího balíčku zaměřeného na růst a inovace. Na druhé straně může vyvolat obavy, že klimatické cíle budou oslabeny ve prospěch ekonomických zájmů.
Klíčové bude, jak EU dokáže uplatnit tyto nové priority ve svých konkrétních legislativních návrzích či iniciativách, a zda si členské státy pohlídají provádění Strategické agendy v praxi.
Související:
Podcast: Jaká bude klimatická politika EU v dalších pěti letech?
Související:
30. 6. 2024 skončil oficiální termín pro odeslání Národních klimaticko-energetických plánů členských zemí. Ten z pera českých ministerstev ale zatím zůstává v Praze na finální odklepnutí ze strany vlády.
Plán totiž čeká na další dva strategické dokumenty. „Vláda chce rozhodnout o všech třech energeticko-klimatických dokumentech, tedy Státní energetické koncepci (SEK), Politice ochrany klimatu v ČR (POK) a Vnitrostátním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) najednou,“ odpovědělo na dotaz redakce ministerstvo životního prostředí (MŽP). „Aktuálně je bod zařazen na jednání vlády 17. července,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V návaznosti na schválení na vládě pak bude plán zaslán Evropské komisi na posouzení… Kdy přesně bude toto posouzení hotové, se bude odvíjet od zpoždění, se kterým Česko svůj NKEP do Bruselu pošle.
A jak si Česko při přípravě na jednu z těch největších aktuálních výzev vedlo?
„Na jednu stranu je pozitivní, že je plán založen na propracovaném modelování scénářů, což je oproti minulosti určitě krok vpřed,“ zhodnotila přípravu NKEPu Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku.
„Na druhou stranu ale bylo modelování hodně ovlivněno politickým zadáním,“ dodala. Současný scénář tak podle ní například zahrnuje povinně minimálně tři nové jaderné reaktory – ale bez ohledu na to, kolik to Česko bude stát. „Vůbec se neprověřovalo, co se scénářem může udělat výrazné prodražení nových jaderných reaktorů nebo zpoždění při jejich výstavbě, a zda by v takovém případě nebyly pro Česko výhodnější jiné varianty transformace,“ upozornila…
Zdroj: Decarbo Brief, newsletter serveru Euractiv.cz, 1. 7. 2024
Náhledový obrázek: ilustrační (pix4free)
Sledujte články pod štítkem Evropská unie v Otevřených novinách.
DOPORUČUJEME:
Pozvěte si domů Ředitele Evropy a dejte si Bruselské chlebíčky!
