Děti ze sociálně znevýhodněných regionů mají obtížnou startovací pozici (nejen) ve vzdělání aneb Mapa vzdělávacího ne/úspěchu

Tým Daniela Prokopa z PAQ Research vzal dostupná data České školní inspekce o zameškaných hodinách, propadlících a počtu dětí předčasně odcházejících ze vzdělávání a spojil je s daty o exekucích nebo bytové nouzi. Nyní je možné podívat se, jak to vypadá se školní úspěšností na úrovni 206 obcí s rozšířenou působností (ORP). Vzdělávací úspěch a neúspěch se v mapě měří nově vytvořeným „indexem vzdělávacích problémů“ vypočítaným ze tří datových zdrojů: podle toho, kde děti na škole propadají, jak častá je absence v hodinách a kolik dětí základní školu nedokončí (respekt.cz).

Zabarvení jednotlivých ORP podle podílu školní neúspěšnosti jednoznačně potvrzuje, z jak těžké pozice startují do života děti ze strukturálně postižených regionů. V těch nejpostiženějších propadá pětkrát více žáků než například v Praze, čtyřikrát více dětí základní školu nedokončí. Mapa vzdělávacího ne/úspěchu ukazuje, že při pohledu zblízka je situace mnohem plastičtější, než když se na výsledky vzdělávání díváme z pohledu krajů. Například v Ústeckém a Karlovarském kraji, které se jako celek se vzdělávací neúspěšností výrazně potýkají, mapa ukazuje šest ORP, které při zohlednění sociálně-ekonomických podmínek, ve kterých jejich žáci žijí, dokáží dosahovat dobrých výsledků (SeznamZpravy.cz).

Naopak mapa ukázala zaostávající oblasti na periferiích bohatších krajů. „Ano, neúspěch se koncentruje v některých strukturálně znevýhodněných krajích, ale ani jeden kraj není monolit,“ řekl pro denikn.cz Václav Korbel. Rozdíly mezi ORP jsou v některých případech opravdu extrémní – například jako v případě neúspěšné Jaroměře, která sousedí s Hradcem Králové s vysokou úspěšností vzdělávání. Právě v Královéhradeckém, ale také v Libereckém a Moravskoslezském kraji vedle sebe leží mikroregiony, které patří mezi nejlepší i nejhorší. Vysoká je míra školní neúspěšnosti i na periferii Plzeňského nebo Středočeského kraje – více než 10 % žáků nedokončí základní vzdělávání v Tachově, ve Stříbře a Stodu.

Mapa ukazuje ale také úspěch. Když se zohlední sociálně-ekonomické podmínky, vidíme, že v 9 procentech obcí dokáží potenciál znevýhodněných dětí rozvíjet – vzdělávací neúspěšnost je tu výrazně nižší, než by se dalo očekávat. To je případ už zmíněné Kadaně nebo Litvínova v Ústeckém kraji, Poděbrad na Nymbursku, Uherského Brodu ve Zlínském kraji a moravskoslezských obcí Bruntál, Krnov, Kravaře a Hlučín. „Jsou to velmi rozdílné regiony a zatím nemáme dostatečnou evidenci k zachycení jednotících linek. Ukazuje se ale, že cestou je spolupráce více aktérů. Obce, které třeba nedokážou tolik bojovat s destabilizující chudobou, zvládnou díky aktivnímu zřizovateli a školám sehnat dostatek podpůrných profesí, nabídnout práci nízkoprahových center nebo doučování,“ vysvětlil pro SeznamZpravy.cz Václav Korbel.

„Najednou vidíme, že je Česká republika hrozně různobarevná, přestože jsme spíše menší země. Socioekonomické podmínky doléhají na žáky více než ve vzdělávacích systémech okolních zemí. Je to příležitost zamyslet se nad tím, jak konkrétně jim pomáhat,“ řekl pro irozhlas.cz Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor. Jak to ovlivňuje osudy dětí? V pětině obcí s nejslabšími výsledky nedokončí základní školu podle irozhlas.cz 9 % žáků, dvojnásobek celorepublikového průměru. „Nejde jen o nedostatek peněz na účtu, ale také o související stres a nestabilitu, která může vést až k rozpadu rodiny,“ vysvětluje pro irozhlas.cz Daniel Prokop. Sociální problémy spojené s předlužením a bídou podle něj nechává veřejná správa na rodiny dopadnout tak, že je úplně rozloží.

Daniel Prokop a PAQ Research se věnují souvislosti mezi školní neúspěšností a sociálně-ekonomickým znevýhodněním dlouhodobě. Vedle projektu Mapa vzdělávacího ne/úspěchu připravili pro Partnerství ve vzdělávání 2030+ analýzu s názvem Souvislost sociálního znevýhodnění a vzdělávacích problémů / Typologie obcí, spolu s think tankem IDEA vydali studii Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity a také analýzu Kontext školního neúspěchu: Sociální problémy a financování.