Hic Rhodus, hic salta, chtělo by se říct při pohledu na hořící řecký ostrov Rhodos, z něhož prchají nejen turisté z celé Evropy, ale i místní obyvatelé, kteří přišli v plamenech o bydlení a o obživu.
Populární věta, patřící dříve k výbavě absolventů gymnaziálních hodin latiny, pochází z Ezopovy bajky, v níž se doporučuje, aby lidé místo chvástání, co by kdy byly schopni všechno udělat, raději jednali tady a teď a hned…
Západní země, jejichž turisté převážně ostrov živí, teď pracují na Rhodosu, posílají zvláštní letadla, intenzivně komunikují s řeckou vládou. Všichni přece teď pracují tam, kde mají, tedy na Rhodosu, v čem je potom ona paralela s antickou anekdotou, pořekadlem, příslovím: Tady je Rhodos, tady skákej, tady a teď předveď, co umíš!?
V tom, co předcházelo.
Desetiletí chvástání, že zabráníme růstu teploty na planetě, že zachráníme rovnováhu klimatu, že uděláme jako lidstvo vše, protože už víme, že je to jediná záchrana před velkými civilizačními nepříjemnostmi. Požáry na Rhodosu nejsou nějakým vrcholem klimatické krize, v sérii s dalšími posuny a požáry jinde jen dost razantně připomínají, k čemu všechny ty řeči a sliby byly.
Jak by se všechno povedlo, kdyby se bývalo bylo…
Celé zamyšlení Petra Fischera najdete na iRozhlas, 25. 7. 2023
textem i poslechem na ČRo Plus:
Tady všude je Rhodos
Náhledový obrázek: ilustrační
Předchozí k tématu v ON:
Rychle směřujeme do světa, kde se extrémní počasí stane normou. A Česko běží dvakrát rychleji
Českou politiku budoucnost nezajímá. Starost „o děti“ jsou jen kecy
