Dnešní společnost byla pohlcena moderním trendem krátce střižených zelených trávníků, které spíše připomínají betonovou plochu natřenou na zeleno než trávník. Takové trávníky dnes najdeme na většině zahrad a samozřejmě lidé nezřídka chtějí, aby takto vypadala i veřejná prostranství. Na krátko střižený trávník je biologická poušť. Např. včely a jiný hmyz létá na kvetoucí řepková pole ošetřená postřiky, místo toho, aby sbíraly nektar z našich zahrad. V dnešní přeudržované a chemií zkoušené krajině má hmyz nedostatek kvetoucích rostlin a velmi rychle ubývá.
Dostali jsme se se do nesmyslného cyklu.
Často kosíme trávu, aby byla nízká a spotřebováváme energii a energie stojí peníze.
K tomu ještě vynakládáme vlastní čas a ještě k tomu děláme sekačkami hluk obtěžující okolí.
Protože nízko střižený trávník rychle vysychá, musí se často zalévat a ne zřídka k tomu lidé využívají vodu z veřejného vodovodu, kterou se tak nesmyslně plýtvá, přitom stále více se potýkáme se suchem. Protože zalévaný trávník rychleji roste, musí se zase často kosit.
S pravidelným odklízením posečené hmoty dochází ke ztrátám živin i schopnosti půdy zadržovat vodu.
Udržovat celou zahradu střiženou na centimetr, když z ní pravidelně využíváme jen část, je neekonomické i neekologické. Stojí to čas, peníze, energii, vodní zdroje, likviduje se prostředí pro motýly i další hmyz, včetně včel a snižujeme další funkce trávníku. Výsledkem našeho snažení je jen mrtvá zelená plocha, která polyká peníze, čas, energii a má jen omezené funkce.
Stali jsme se obětí nesmyslného trendu golfových trávníků a máme panickou hrůzu z jakékoliv kvetoucí rostliny, která je považována za alergenní plevel. Přehnané jsou také obavy z klíšťat, která stejně častým kosením úplně nevyženeme, jen jich je o v takových trávnicích o něco míň.
Zvažme tedy jestli opravdu musíme každou chvíli kosit i několika arovou zahradu na centimetr, protože to tak má soused nebo bude pro nás lepší intenzivně udržovat jen tu část, kterou často využíváme a část bude jen obyčejný trávník, kterému dovolíme, aby na něm vykvetla léčivá pampeliška, modrý zvonek, bílá sedmikráska či i ta nenáviděná kopřiva s úžasnými léčivými vlastnostmi. A nechtějme, aby veřejná prostranství byla jen zelený beton. Určitě se nám to vyplatí.
DOPORUČUJEME celý článek Daniela Křenka v Ekolistu 14.6.2019 ZDE.
AKTUALIZACE:
„Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, jako oborová organizace sdružující odborníky v oboru zahradní a krajinářská tvorba, systémově pečuje o rozvoj ploch veřejné zeleně včetně prosazování principů správné péče. Nejen v této souvislosti zpracovala sekce Správa zeleně SZKT doporučení k aktuálně diskutovanému problému vhodné péče o trávníky ve městech a obcích ČR.“
Celá info v Ekolistu ZDE.
Související v ON:
