Nikdy však nelze zapomenout na jména čtyř prvních posrpnových hrdinů – čs. poslanců, kteří hlasovali proti schválení smlouvy o umístění spojeneckých vojsk v Československu. Byli to Božena Fuková, Gertruda Sekaninová, František Kriegel a František Vodsloň.
Vláda začala naplňovat sliby dané při moskevských jednáních a snažila se zachovat aspoň minimum kladů, které přinesl předsrpnový vývoj. Nedařilo se však. Okupanti byli důslední a česká společnost a města rychle měnila svou tvář.
Dne 13. září 1968 byly urychleně schváleny NS:
- 126/1968 Sb.Omezoval shromažďovací právo
- 127/1968 Sb.zavedl kontrolu tisku (cenzuru)
- 128/1968 Sb.o Národní frontě
3. a 4. října jednala čs. delegace (Dubček, Černík, Husák) v Moskvě o podmínkách dočasného umístění spojeneckých vojsk v Československu. Do konce října 1968 byla smlouva podepsána.
28. října se Československo stalo federálním státem. Tímto způsobem měly být vyřešeny problémy, které provázely vzájemné soužití obou národů od založení společného státu v roce 1918.
Listopadové plénum ÚV KSČ
Poprvé byla otevřeně vyhlášena potřeba normalizace poměrů a odsouzena politika „socialismu s lidskou tváří“.
Vznik Úřadu pro tisk a informace (ÚTISK)
Nový úřad převzal dohled nad obsahem tisku od policejních složek. Do vydavatelství vyslal spolehlivé osoby, které po zaškolení nastupovaly na funkce tiskových šéfů.
Během podzimu 68 se mohutně zvednula vlna emigrace, zejména u vysoce kvalifikovaných odborníků, která postupně připravila naší vlast zhruba o 200 000 občanů.
Nervózní atmosféra a pocit beznaděje či narůstající apatie obyvatelstva způsobila, že dne 16.ledna 1969 se v odpoledních hodinách polil hořlavinou a zapálil na Václavském náměstí v Praze student filozofické fakulty Jan Palach v ON zde. Později jej následovali Jan Zajíc (25.2.) v ON zde, a Evžen Plocek (4.4.) v ON zde.
Začala se bortit dosud jednotná fronta dubčekovského vedení. Lidé kolem Husáka, Biľaka, Jakeše, Štrougala, Indry se začali sbližovat se starými novotnovci typu Kapka či Tesaře. Připravoval se tak nástup nové vedoucí garnitury, která byla ochotná vyjít vstříc brežněvovským představám o „úplné normalizaci“.
Dubnové zasedání ÚV KSČ 1969
znamenalo definitivní konec všem nadějím o zachování aspoň některých polednových změn. Na tomto zasedání vystoupil Alexandr Dubček se sebekritickým projevem, ve kterém sám navrhl takové změny v politice strany, které znamenaly konec politiky z ledna 1968 (Pražského jara). Po rezignaci Dubčeka byl generálním tajemníkem KSČ zvolen Gustáv Husák. Pod jeho vedením získala okamžitě stranická politika směr k „normalizaci veřejného života“.
zdroj: TOTALITA.cz
