Babiš jako nejmocnější kůl v plotě, prezident Slunce naše jasné a podvod základem „nové politiky“. Důvěra vládě ČR odložena za první kolo prezidentských voleb

„Všichni hlavní aktéři včetně premiéra Andreje Babiše dopředu vědí, jak to dopadne, divadlo přesto pokračuje. Jednobarevná menšinová vláda hnutí ANO si na oficiální potvrzení, že jí sněmovna nedá důvěru, musí ještě počkat. Ve skutečnosti o to, co udělají poslanci, vůbec nejde…

Neblahý stav balancující na hraně ústavnosti mohou kromě Zemana a vůle či schopnosti šéfa hnutí ANO sestavit koalici s poslaneckou většinou změnit pochopitelně i voliči. Ovšem jenom tehdy, když zvolí v nadcházejících prezidentských volbách některého ze Zemanových protikandidátů.

.. bylo nadmíru užitečné vyslechnout i premiérovo vládní expozé. Ne snad pro jeho stylistickou podobnost s legendárním předlistopadovým Jakešovým projevem v Červeném Hrádku, ale kvůli některým pozoruhodně přímočarým argumentům. S důvěrou prý Babiš ani nepočítá, protože nebylo dost času na dojednání podpory. Zároveň ale měsíční lhůtu danou ústavou podle svých slov sám záměrně odstartoval už loni 13. prosince, kdy si vymohl jmenování kabinetu. „Nebudeme ztrácet čas a začneme pracovat, jinak bychom měli Sobotkovu vládu v demisi a trvalo by to několik měsíců,“ rozhodl prý tehdy. Premiér tak bez obalu přiznává, že lačnil po moci natolik, že raději vědomě nechal jít svou vládu do předem jasného sněmovního debaklu, než aby usiloval o stabilní aranžmá a politickou dohodu. Vykašlal se na důvěru poslanců, což mu umožnilo rychle obsadit Strakovku a sestavit jednobarevný tým, se kterým se mu bude pohodlně vládnout.

Riskantní scénář „jeden silný šéf, unifikovaný kabinet, jednotná politika pro všechny“ Babiš naplňuje i tím, že do programového prohlášení své vlády úmyslně vkládá témata dalších partají. Pro piráty digitalizaci, pro sociální demokraty vyšší penze, pro ODS nižší daně, pro okamurovce referendum. A komunistům vláda na poslední chvíli schválila požadavek na zdanění církevních restitucí. To je ovšem stejná habaďúra, s jakou − vynecháme-li paralely s režimy třicátých let − u nás operovaly vlády Národní fronty. Programově se tvářily jako průsečík zájmů různých politických sil, ale ve skutečnosti zastíraly moc komunistů.

Myslí-li Babiš vážně, že většinové vládnutí spočívá v sesbírání stranických témat, jež může prosazovat klidně jen on sám, je to velmi varovný signál. Pak už může rovnou nějaký novodobý Zdeněk Nejedlý oprášit slogan „Hnutí ANO, dědic velkých tradic českého národa“. A z parlamentních partají udělat jeho divize.“ Celý článek Jana Štětky ze dne 11.1.2018 najdete v HN ZDE.

 

Finta s programovým prohlášením pro všechny je amatérská. Nikdo nám nemůže dát to, co nám může Andrej Babiš slíbit. Tato země ale nepotřebuje sliby, nýbrž stabilní, jasně profilovanou vládu bez skvrny v podobě trestně stíhaného premiéra. Jen o takové vládě lze seriózně debatovat. Poslanec Zaorálek (ČSSD) na fb

Jednání Poslanecké sněmovny ČR ve středu 10.1.2017 o vyjádření (ne)důvěry babišově (ne)vládě krok za krokem od 8.20 do 21:32 na Novinky.cz ZDE.

„..Z předvolební kampaně se zdá, že osudovost tohoto rozhodování vychází z napětí na viditelné hranici Miloš Zeman versus kdokoliv z těch ostatních. Ve skutečnosti kampaň odhalila mnohem více než to, že společnost je rozdělena na příznivce Zemana a jeho nesmlouvavé kritiky. Zlom je v jiných než osobních vrstvách, nejde o jména, nýbrž o to, co tato jména představují, co reprezentují.

Nejlépe se to samozřejmě povedlo právě Miloši Zemanovi. Ať už si myslíme cokoliv o jeho prezidenství a hlavně o způsobech, jimiž naplňuje, čte či obecně interpretuje ústavu a svůj status v ní, prezident Zeman vytvořil z prezidenta čistě „mediální figuru“.

Z prezidenta se stalo simulacrum, fantasmagorický přízrak, fantasma, které jedni adorují a druzí nenávidí (Existuje ještě vůbec Miloš Zeman? Zná ho ještě někdo? Zemana jakožto Zemana? A kdo to je?). Stalo se to prostě a jednoduše „pouhým vystavováním“, tím, že si lidé kolem prezidenta zařídili mediální všudypřítomnost (ostatně totéž se povedlo Andreji Babišovi, dokonce i kauza Čapí hnízdo byla v tomto smyslu pozitivní…). Prezident je všude, a tudíž vzniká falešný (me­diální, fantasmatický) dojem, že je centrální figurou nejen politického systému, ale i centrální figurou republiky, národa, společenství, společenského dění. Prezident, univerzální Slunce…“ Celý článek Petra Fischera  ze dne 9.1.2018 najdete v HN ZDE.

Podvod. Tohle zapáchající slovo, vyskytující se podle svědků v utajované zprávě Evropského úřadu proti podvodům OLAF k případu Čapí hnízdo, se během nadcházejícího týdne bude skloňovat ve všech pádech…Reálně proto hrozí, že jeho česká „druhá republika“, jak někteří politologové říkají nadcházející fázi polistopadové demokracie, odstartuje tím, že podezření z podvodu bude brutálně zamáznuto politickým hlasováním v kombinaci s metodou utajení. V podstatě jakýmsi podvodem na druhou.

Nebylo by to poprvé, co se tak v českých zemích stalo. I normalizace začala v říjnu 1968 vynuceným schválením zákona o dočasném pobytu okupačních vojsk, aniž by tehdy poslanci znali utajený potupný obsah protokolu, podepsaného v srpnu toho roku v Moskvě. Čili podvod. Rovněž poúnorová komunistická vláda ve svém programu zprvu chlácholila veřejnost zmínkami o malých živnostnících a zemědělcích, ale pak přes to, jak známo, přejel politický válec a bylo ticho. Inu, podvádění…“Celý článek Jana Štětky ze dne 8.1.2018 najdete v HN ZDE.

 

Informace, pozvánky, názory k volbám prezidenta
v ON pod štítkem Prezidentské volby 2018

Související příspěvky