Bičováni dennodenními domácími událostmi, protesty, stávkami, cenami všeho možného a mnohdy trapnými souboji politiků zapomínáme na to podstatné. To podstatné nás přitom psychicky vysiluje jak svojí nebezpečnou naléhavostí, tak tím, jak se s tím setkáváme na každém kroku. Evropa se změnila, už to není klidný, ospalý kontinent, na Ukrajině zuří válka.
Ale my s jakousi nevyslovenou vděčností obracíme mysl jinam, kamkoli jinam, jen když na tu temnou hrozbu nebudeme muset myslet.
Přitom se zachráníme jedině tehdy, když na ni myslet budeme, a to velmi intenzivně…
… dnes už analytici vědí, že se Kreml z počátečních neúspěchů na frontě poučil a mění taktiku. Vědí, že ukrajinská protiofenziva nepřinesla kýžené výsledky. Rusko zvýšilo výdaje na obranu a v některých odvětvích má před Západem náskok, třeba ve výrobě munice. Rusko chce Ukrajinu a Západ zatáhnout do vleklé zákopové války. Nikdo dnes už nepochybuje o tom, že válka bude dlouhá, stojí obří množství peněz, zatěžuje západní průmysl, který na válku nebyl připraven, a stává se přítěží pro místní politiku jednotlivých států…
Do toho Hamás rozpoutal válku na Blízkém východě, která jednak odvádí pozornost od podpory Ukrajiny, jednak vyžaduje velkou aktivitu Spojených států. Místo jedné krize tu najednou máme krize dvě…
Velmi realistický přístup k válce na Ukrajině předvedla Německá rada pro zahraniční vztahy (DGAP, Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik). Té bychom se asi měli přidržet, protože si nic nenamlouvá, nemaluje naši budoucnost narůžovo a nedělá z nás dobráky, kteří „trpí za Ukrajinu a dělají, co mohou“. Zveřejnila rozsáhlou analýzu nazvanou Prevence příští války s výmluvným podtitulem Německo a NATO závodí s časem.
… Nejen pro Německo to ovšem znamená, že se musí změnit mentalita společnosti, její naladění, její vnímání reality. Pokud si včas neuvědomíme, jak vážně je Západ Ruskem ohrožen, jak chce Rusko svoji vlastní bídu řešit válkou, velkou válkou, tak tu válku budeme mít…
Celý komentář Martina Fendrycha ze 4. 12. 2023 najdete na Aktuálně.cz:
Rusko chce válku, samo sebe řeší válkou. Pokud porazí Ukrajinu, zaútočí na nás
Související:
„Nikdo nemá právo, pravomoc a snad ani drzost tlačit na Ukrajinu, aby se pod chimérou možného příměří s Ruskem vzdala nějakého území,“ říká politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jan Šír.
Jak ale může válka skončit?
A jak moc odvádí pozornost Západu od ruské agrese na Ukrajině válka na Blízkém východě?
Politolog Jan Šír ve Spotlightu na Aktuálně.cz ZDE a související.
Související:
Zatímco na Západě se rozšiřuje přemítání, že prohráváme, Rusko přechází na ekonomiku přizpůsobenou takzvané totální válce. To je koncept, který válce podřizuje veškeré záležitosti státu (prezident Vladimir Putin například doporučil rodinám, aby měly osm dětí). V současném ruském prostředí Kreml válku také potřebuje pro chod ekonomiky, kterou táhne válečná výroba – bez ní by hospodářství bylo mnohem slabší.
Zdroj: Válečná stezka Deníku N.
Sledujete seriál Vývoj bojů.
Související:
Ruská ekonomika je odolná a válka paradoxně může řešit „problém chudých regionů“, kde lidé, kteří dříve neměli práci nebo zdroj příjmů, můžou narukovat do armády. To jim zaručí poměrně slušné finanční prostředky, kterými zajistí své rodiny.
Navíc v případě, kdy by ve válce zahynuli, tak rodině zajistí ještě větší prostředky, než by si vydělali, i kdyby celý život pracovali. A tato ekonomika, kterou já nazývám „nekronomikou“ vytváří jistou základnu loajálního obyvatelstva, která se rozšiřuje s tím, jak se víc a víc lidí zapojuje do války.
Zdroj: Tereza Engelová na HlídacíPes.org, 8. 12. 2023
Putinova „nekronomika“: válka a smrt jako vidina zisku pro chudé Rusy
