„Přes sto tisíc zveřejněných smluv od více než tří tisíc veřejných institucí, ocenění Zákon roku 2015 od podnikatelů, pochvalná zmínka ve výroční zprávě BIS. Kolem registru smluv se již objevila řada dobrých zpráv.
Zveřejňovaná data v sobě totiž ukrývají ohromný potenciál. Víme například, že za výměnu jednoho zničeného kilometrovníku na dálnici může Ředitelství silnic a dálnic zaplatit až 81 tisíc korun, že si VZP zaplatila inzerci v Parlamentních listech za 200 tisíc korun nebo že odcházející hejtman Olomouckého kraje utratil 700 tisíc korun za rozlučkové akce na konci funkčního období.
Ani to však některým poslancům nestačí. Zákon o registru smluv se tak po necelém půlroce fungování nachází ve vážném ohrožení. Představuje ho více než dvacet poslaneckých návrhů na výjimky, které se snesly k návrhu vyjmout ze zákona národní podnik Budvar…
Nejrozsáhlejší z výjimek navrhují zbavit zveřejňování smluv všechny státní, městské firmy a příspěvkové organizace státu. Z dohledu veřejnosti by tak opět zmizelo přes 90 procent veřejných prostředků, které registr zprůhledňuje. Vrátili bychom se takřka do stavu před přijetím zákona.
…
Většina výjimek neřeší dílčí typy smluv těchto institucí, ale navrhuje je ze zákona, tedy ze zveřejňování, vyjmout kompletně. Je to velmi nešťastný přístup… Stručně a jednoduše: registr smluv prostě funguje tak, jak má, a právě to jej nyní paradoxně nejvíce ohrožuje.“
Z článku Adama Ruta (Otevřená společnost, o. p. s.) a Václava Zemana (Frank Bold Society) v prosinci 2016, celý článek na webu Rekonstrukce státu ZDE.
zdroj: Otevřená společnost ZDE
