Zaostávání větrné energetiky kopíruje celkový trend v zaostávání České republiky. Kudy vede cesta z kruhu fosilních zájmů?

Naše energetická základna, vystavěná státně socialistickým režimem v minulém století a po dekády bez větších strukturálních změn udržovaná polistopadovým režimem, využívá především energii ze spalování uhlí a štěpení jaderného paliva.

Takový model je ale v podmínkách klimatické krize a rostoucího mezinárodního napětí neudržitelný, a navíc příliš drahý.

 

 

… Zaostávání větrné energetiky kopíruje celkový trend v zaostávání celé republiky — po našem přijetí do Evropské unie jako kdyby žádné zásadní reformy nebyly v České republice možné. Energetika je toho jedním z nejzářnějších příkladů…

Tento energetický model trvá do dnešních dnů. Po privatizaci teplárenství, ale i celého energetického komplexu s elektrárnami a doly se z energetiky stal dobrý, relativně stabilní byznys…

 

 

Doba levné montovny fungující na energii z fosilních paliv ale skončila. Fatální ranou pro starý energeticko-ekonomický model se stala ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022, jež vyvolala energetickou krizi v evropském i globálním měřítku.

Velký vliv na konec ekonomiky fosilních zdrojů má i prohlubující se klimatická krize, která dostala miliony mladých lidí do ulic evropských měst kolem roku 2019 a následně podnítila přijetí klíčových klimatických politik ze strany Evropské unie.

Staré struktury od ČEZu po Pavla Tykače nebo Daniela Křetínského však v České republice i nadále usilují o udržení statu quo, byť podmínky, které tak dlouho představovaly základ jejich moci, již dávno neplatí.

Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu pro Deník Referendum jsou jedním z hlavních důvodů zaostávání větrné energetiky předsudky vůči větrným turbínám.
Vedle odporu obyvatel je často zmiňován náročný, složitý a dlouhý povolovací proces…

 

Nikoliv byrokracie nebo odpor místních, nýbrž vlastnický a ekonomický model je totiž často zdrojem problémů výstavby nových projektů větrné energetiky. S takovým modelem — zejména v podobě velkých solárních parků — už obce a veřejnost mají své negativní zkušenosti.

Je tedy nezbytně nutné hledat model nový, založený na jednoznačné komunikaci s místními, a především na komunitním rozměru výstavby větrných zdrojů.

 

Kudy vede cesta ke skutečně masivnímu a tolik potřebnému rozvoji větrných zdrojů?…

… DOPORUČUJEME obsáhlý článek Matěje Moravanského v Dníku Referendum, 17. 10. 2024:
Česká republika zaostává v rozvoji větrné energetiky. Nutně potřebujeme změnu
Náhledový obrázek: ilustrační (pxhere)

 

 

DOPORUČUJEME související z roku 2007:

Otázka vhodnosti či nevhodnosti budování větrných parků je složitá a podle místních podmínek může být řešena různě. Negativní vliv těchto zařízení na přírodu však nelze podceňovat. V případě fatálních kolizí ptáků a netopýrů se nejedná o pouhé pověry, jak se domnívali autoři některých starších materiálů o větrné energetice, ale o zjištěná fakta.

celý text Jiřího Gaislera najdete ve Veronice č. 3/2007, s. 14-16
Negativní vliv větrných elektráren na ptáky a netopýry

 

DOPORUČUJEME související z roku 2021:

 

Celý odborný článek ke stažení:  29-vetrne-elektrarny-problem-pro-ptaky

 

 

Sledujte články pod štítkem Energetika a obnovitelné zdroje v Otevřených novinách.

Související příspěvky