Koloběh školního života je poměrně přímočarý.
Ke spokojenému dítěti je potřeba spokojený a zapálený učitel, který potřebuje spokojeného a dobrého ředitele.
A ten potřebuje zase oporu ve zřizovateli.
V Česku má podle výzkumné organizace PAQ Research na 90 procent zřizovatelů pod sebou jen jednu školu. V průměru tedy na jednoho zřizovatele vychází 1,4 školy, zatímco v Nizozemsku 5,5 a v Estonsku 6,8 školy. Což podle PAQ Research vede k rozdrobenosti celého systému, nedostatečně odbornosti či chybějícím podpůrným pozicím, jako je školní psycholog, protože si je některé školy například nemohou dovolit. A zřizovatel je ten, který má řediteli školy pomáhat v naplňování jeho vizí a připravených koncepcí…
Jenže obsazení radnic se může každé čtyři roky měnit podle výsledků voleb. Starostou se tak může stát člověk pro vzdělání zapálený, nebo i někdo, koho škola příliš nezajímá…
… „Škola má být ze zásady apolitická, přesto o jejím vedení místní politici rozhodují. Ideální by bylo, aby o ředitelích škol rozhodovali odborníci na vzdělávání, jako to bylo například za fungování školských úřadů. Nutně se k nim vracet nemusíme, ale politický vliv by neměl při výběru ředitele školy hrát roli. Starostové by se měli věnovat provozu budov a podporovat co nejvhodnější podmínky pro výuku, nikoli pedagogiku, pokud v tomto odboru nejsou sami odborníky nebo na to nemají kvalifikované zaměstnance…
… Pozice ředitele je sama o sobě dost náročná a je třeba tuto práci ulehčovat, aby bylo více času na rozvoj a řízení pedagogické, a ne to ředitelům ještě komplikovat,” dodává Karel Derfl, ředitel Základní školy a mateřské školy Chraštice…
Celý článek Anny Brzybohaté najdete v EDUzínu, 9. 4. 2024:
Ředitel může školu zvednout i zničit. Když mu věří učitelé i rodiče, jsou schopni se za něj i postavit
Náhledový brázek: ilustrační (pxhere)
