Termín národ užíváme ve dvou rovinách.
Za prvé národ jako sociální skupina… za druhé pak národ jako abstraktní hodnotová kulturní pospolitost…
Národ jako abstraktní pospolitost kultury je závislý na tom, aby lidé, aspoň ta vzdělaná menšina, o kultuře a dějinách něco věděli. A naopak soudržnost té velké sociální skupiny slábne, když jeho příslušníci tuto znalost postrádají… jak upadá kultura a také historické národní sebevědomí, tak se oslabuje vztah k národu jakožto abstraktní pospolitosti založené na kulturních hodnotách. Takže nakonec zbude jen fotbal…
Uznávám, že národ je sociální konstrukt, ale tím nepopírám, že je hodnotou. Ta nejistota „kam patřím?“ se mnohde objevila i na počátku devadesátých let, kdy staré vazby a konstanty komunistické společnosti náhle zanikly a národ se stal novou jistotou. Touha někam patřit je jakási antropologická potřeba, která tu byla vždycky, ale o to víc je přítomná, když se něco hroutí…
… celý rozhovor s profesorem Miroslavem Hrochem,
publikovaný v časopise Universum, 22. 11. 2022 najdete ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační
