Nejasností kolem opravy stavebního zákona přibývá.
Bude reforma územního plánování?
Namísto odkladu účinnosti nového stavebního zákona alespoň o dva roky se vláda rozhodla jít cestou rychlé novely. Ta má především zabránit megalomanské transformaci stavebních úřadů a ponechat je na místní úrovni. Vláda však v rámci novely zcela rezignovala na potřebnou reformu územního plánování. V programovém prohlášení přitom slíbila, že posílí pravomoci samospráv v oblasti územního plánování a podpoří využívání plánovacích smluv. O reformu územního plánování usilují velká města, která připravují vlastní návrh. Ten ale narychlo sepisují soukromí advokáti(1) bez jakékoli veřejné debaty.
Dle sdružení Arnika nelze takto důležitou změnu ponechat jen na přání velkých měst, ani akceptovat fakt, že takto zásadní návrh místo ministerských legislativců narychlo připravují soukromí advokáti bez jakékoli veřejné debaty a podkladových analýz. Arnika a Zelený kruh proto zaslali ministrovi pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi otevřený dopis. Žádají v něm zveřejnění harmonogramu reformy územního plánování a analýz, na jejichž základě bude reforma připravena. Vyzývají též k vytvoření pracovní skupiny, ve které budou zástupci všech relevantních zájmových skupin.
“Reformu územního plánování považujeme za důležitou z řady důvodů. Omezit zábory zemědělské půdy, zlepšit odolnost obcí vůči klimatické změně, efektivně hospodařit s pozemky určenými pro výstavbu – to vše je možné úspěšně řešit právě prostřednictvím územního plánování, které však musí mít možnost využívat nové nástroje a postupy, zejména ty, jež se osvědčily v jiných vyspělých evropských zemích,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.
Návrh, připravovaný velkými městy,(2) má všem 27 statutárním městům(3) umožnit vytvořit si své vlastní stavební předpisy. Příprava územního plánu má probíhat bez účasti pořizovatele a jednání s orgány státní správy, jakými jsou například ochrana životního prostředí nebo památková péče, má mít pouze konzultační charakter. Velká města si slibují, že po této změně budou mít kompletní dohled nad územním plánováním.
“Chápu, že domluva s některými úředníky může být pro města složitá, odstavit kvůli tomu ale státní správu kompletně na vedlejší kolej, není dobré řešení. Například u připravovaného Metropolitního plánu Prahy došlo právě na základě závazných stanovisek k úpravám, díky kterým jsou lépe chráněny pražské parky, omezena nová zástavba orné půdy či zohledněny závazky vůči UNESCU na ochranu centra Prahy i dálkových pohledů,” vysvětluje Anna Vinklárková z organizace Arnika. “Aby města mohla více ovlivňovat rozvoj svého území, je zapotřebí posilovat pravomoci samospráv vůči developerům, nikoli vůči státní správě,” dodává.
Vláda sice v programovém prohlášení slíbila, že posílí pravomoci samospráv a podpoří využívání plánovacích smluv, a tím možnost dohodnout transparentní a předvídatelná pravidla mezi samosprávami a investory, zatím ale novelu v tomto duchu nechystá. Pouze připravuje rychlou věcnou novelu, která má zabránit drahé a zbytečné transformaci stavebních úřadů, aby nedošlo k případnému kolapsu stavebních řízení v České republice. Stavební úřady by podle ní měly být zachovány na místní úrovni. Jednotlivé dotčené orgány by nebyly součástí stavebních úřadů tak, jak to navrhuje nový stavební zákon v platném znění, ale mělo by dojít k procesní integraci.
Veřejné zájmy v oblasti životního prostředí mají být nově chráněny prostřednictvím jednotného environmentálního povolení. Jedno povolení tím obsáhne stanoviska většiny složek životního prostředí, čímž omezí současnou byrokracii. Zároveň bude zajištěn odborný dohled ze strany Ministerstva životního prostředí. Tuto změnu Arnika a Zelený kruh vítají.
Vládní věcná novela stavebního zákona má být předložena do meziresortního připomínkového řízení již na konci března, harmonogram počítá se schválením v parlamentu do června 2023.
Problematice reformy územního plánování v České republice se bude věnovat konference Územní plánování, ekonomické nástroje a vyvlastňování: výzvy pro stavební zákon, která se koná v pondělí 14. 3. 2022 ve 12 až 17 h, stream bude dostupný zde. Pozvánka je k dispozici zde.
Pro více informací prosím kontaktujte odbornici Arniky na územní rozvoj Annu Vinklárkovou (anna.vinklarkova@arnika.org, +420 720 122 358) nebo Petru Kolínskou ze Zeleného kruhu (petra.kolinska@zelenykruh.cz, +420 776 552 022)
Zdroj: Arnika.org
Náhledový obrázek: ilustrační
________________________________________________________________________
(1) viz smlouvy s Havel a partners a advokátem Pavlem Uhlem https://smlouvy.gov.cz/smlouva/19285183 a https://smlouvy.gov.cz/smlouva/19285187
(2) záznam debaty CityDeal: Město versus stát (7. února 2022, CAMP), kde byl představen návrh velkých měst zde: https://www.facebook.com/watch/live/?ref=watch_permalink&v=473528090978456
(3) tamtéž 34:20 min
Sledujte Stavební zákon
v Otevřených novinách!
Ohlédnutí za konferencí v Senátu PČR 25. února 2022:
„Cílem jednání je pojmenovat vybraná slabá místa stavebního zákona z loňského roku a formulovat principy řešení těchto slabých míst,“ uvádí k zaměření konference místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová.
Nový stavební zákon byl loni přijat i přes zásadní připomínky a nesouhlas široké veřejnosti, expertů a také přes námitky samospráv. Současná vláda se podle programového prohlášení chystá připravit novelu tohoto zákona.
Mezi hlavní témata patřily zejména zatím otevřené otázky týkající se struktury stavebních úřadů a detašovaných pracovišť, účasti veřejnosti, pořizování územních plánů v samostatné působnosti, ekonomických nástrojů a procesu vyvlastňování.
„Stavební zákon významným způsobem zasahuje do života stovkám obcí a měst. Musíme naslouchat podnětům z praxe a připravit tento zákon tak, aby byl smysluplný,“ řekla Věra Kovářová, 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
„Vládní koalice opakovaně slíbila, že přepracuje obsah stavebního zákona tak, aby veřejné zájmy v oblasti životního prostředí byly chráněny odborně a transparentně,“ uvedl k novele stavebního zákona ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.
Jednání o novele bude pokračovat dále konferencí v Senátu 13. dubna 2022.
Jana Taušová, 25.02.2022
