Křesťan není cizincem pro ostatní kultury a země, které jsou v jeho dosahu.
Je cizincem pro tento svět – svět lidského sobectví, násilí, otroctví, zneužívání, okrádání lidí navzájem.
Křesťanům by tedy mělo být cizí všechno, čím se populistické a neofašistické ideje, kryjící se dnes s tyranským režimem Putinova Ruska a dalšími podobnými režimy, skoro do detailů, chlubí jako svým originálním politickým programem.
Není možné nenávidět a kouskovat Evropu, stát v cestě naší společné budoucnosti, a přitom vysedávat v prvních lavicích kostelů.
Není možné se tvářit jako Ježíšův milovaný učedník Jan, a přitom volit politická uskupení a jednotlivce, pro které je křesťanská Evropa a to, čím se ještě propisuje do našich životů, stejně abstraktní a nesmyslný pojem jako svoboda, lidská práva a nedotknutelná důstojnost každého jednoho lidského života od jeho počátku po jeho konec.
Pokud ještě počítáme s Bohem, který je sám láska, dobro, spravedlnost a krása, jen těžko za něj můžeme skrze své volební právo dosazovat hochštaplery, kteří jsou jen podomními prodejci instantního štěstí, které se rozplyne v pomyslném talíři ještě dřív, než se do něj dostane…
Svoboda, demokracie, lidská práva a solidarita jedněch s druhými jsou tím, k čemu by nás ona radikální proměna života měla nasměrovat. Ježíš v hnědé nebo rudé košili vyřvávající po schůzích a slibující hory doly je děsivý obraz. Uvažme to a nechme v Evropě zaznít evangelium skrze myšlenky a práci, které bychom se odvážili položit na oltář…
Celé zamyšlení Zdeňka A. Emingera z 21. 6. 2024 najdete na webu ProBoha:
Jsou křesťanům cizí populistické a neofašistické ideje? Radikální proměnu všeho hledá věřící jinde
Náhledový obrázek: ilustrační (Flickr)
Související:
