Začínáme tím, že se učíme o místě, kde žijeme, pak se učíme v tom místě, jdeme tedy ven a poslední krok je, že děláme něco pro to místo – snažíme se soustředit svou aktivitu na to, abychom to své místo zlepšili.
A co by si měli žáci odnést z hodin přírodopisu?
„Myslím, že především touhu poznávat přírodu a být zvědaví.
Měli by mít radost z toho, když mohou sami něco zjistit a pozorovat.
Měli by také rozhodně vědět, jak spolu různé věci v přírodě souvisí, nahlédnout do toho neuvěřitelného klubka propojení, vztahů a rozmanitosti. Tím by pak měli získat pocit, že v přírodě neprobíhá jen nějaká konkurence, ale také spousta navzájem prospěšných vztahů.
A nakonec by si z výuky přírodopisu měli odnést přesvědčení, že oni sami můžou přírodě ve svém okolí pomoct, že mohou úplně jednoduchými a malými kroky zlepšit svou ulici, zahradu nebo třeba nějaké malé místečko vedle školy.
A že vše, co udělají, každé jejich rozhodnutí, má nějaký dopad. Pozitivní či negativní. Ať už jde o svačinu, kterou si vyberou, nebo způsob, jakým se do školy dopraví.
Že mají tedy spoluodpovědnost za svoje okolí.“
…
Celý rozhovor s Kateřinou Čihákovou učíitelkou přírodopisu na ZŠ Světice ve Středočeském kraji
a finalistkou ceny Global Teacher Prize Czech Republic pro inspirativní učitele,
najdete v EDUzínu, 14. 7. 2023 ZDE.
Přírodopis učí nejraději ve dvouhodinovkách a ideálně venku, a je radši, když žáci vědí, co s hliníkovou plechovkou, než jaký druh vážky patří do které čeledi.
Náhledový obrázek: ilustrační
