Dezinformace ohrožují naši bezpečnost. S tímto výrokem souhlasilo v rámci dva roky starého průzkumu 76 procent Čechů a Češek. Jejich sílu v posledních letech prověřila celá řada krizí a událostí globálního i tuzemského rozměru – pandemie koronaviru, eskalace konfliktu na Ukrajině, prezidentské volby nebo klimatická krize.
Dezinformace se samozřejmě nevyhýbají ani občanské společnosti a neziskovému sektoru.
A útočí ve dvou liniích – na neziskové organizace jako takové, i na společensky citlivá témata, kterými se často právě neziskovky zabývají.
Ať už jde o LGBT+ lidi, klima, romskou menšinu, uprchlíky a podobně.
Oblíbeným terčem dezinformačních narativů je také financování neziskových organizací.
Server iRozhlas informoval letos o případu, kdy se po internetu šířily informace o tom, že neziskové organizace „okrádají“ Čechy a že „charita je vykořisťování a genocida“…
Právě s útoky na sociálních sítích jdou dezinformace ruku v ruce…
Dezinformátoři využívají k šíření falešných zpráv nejrůznější události vyvolávající ve společnosti emoce…
Mapování Sdružení VIA poukazuje také na roli politiků v šíření dezinformačních narativů. Několikrát zmiňuje například předsedu populistické strany SPD Tomia Okamuru…
Dopadem dezinformací v Česku obecně se potom zabýval iRozhlas projektu Společnost nedůvěry, který byl realizovaný s výzkumným institutem SYRI. Cílem projektu bylo vůbec poprvé zjistit, jak česká společnost podléhá šířeným dezinformacím a konspiracím…
Zatímco dříve jsme si šíření dezinformací mohli spojovat primárně s řetězovými e-maily, fotomontážemi nebo letáky cílenými především na starší skupiny obyvatel, dnes jsou podoby, které na sebe dezinformace berou, čím dál sofistikovanější…
„Vyvracení dezinformací je často zdlouhavý proces s omezenými výsledky, který mnohdy není dlouhodobě efektivní, pokud souběžně nedochází i k posilování odolnosti vůči dezinformacím. Neziskové organizace mohou připravit komunikační strategii, zajistit krizovou komunikaci, mít plán pro případ kybernetického útoku a celkově zvyšovat svou digitální a organizační obranyschopnost,“ shrnuje Julia Losekoot Szymanska, projektová koordinátorka ve Sdružení VIA. ..
Kyberbezpečnostní kit organizace představila na říjnové konferenci Kyberbezpečnost pro neziskovky: Krok za krokem k bezpečné organizaci.
Sdružení VIA stojí také za Akademií mediální gramotnosti, která s dezinformacemi a jejich rozpoznáváním úzce souvisí…
DOPORUČUJEME kompletní informace na webu Svět neziskovek, 9. 12. 2024:
Dezinformace v Česku: nejčastější narativy a jejich dopad na občanskou společnost
Náhledový obrázek: ilustrační – Stop Hate (flickr)
Text je součástí série článků, první dva články o potřebách neziskových organizací si můžete přečíst tady:
- Odolné, efektivní, stabilní. Co potřebují neziskové organizace, aby dokázaly čelit dezinformacím a dalším aktuálním výzvám?
- DATA: Neziskové organizace na cestě k digitalizaci. Jaké jsou největší výzvy a překážky?
Související:
Ve čtvrtek 17. 10. 2024 se v Míčovně Pražského hradu sešly tři stovky lidí, kteří měli jedno společné. Všichni patří k organizacím občanské společnosti, chcete-li k neziskovkám. Sešli se, aby společně uzavřeli pětiletý program Active Citizens Fund, v jehož rámci bylo rozděleno 330 milionů korun na jedinečné projekty po celém Česku.
Že neziskovky v Česku na růžích ustláno nemají, zmínil ve čtvrtek i Petr Pavel.
„My se tomu u nás ne úplně věnujeme. Dost často se stává, že neziskové organizace jsou označovány za pijavice, slýcháme, že by se jim měly krátit příspěvky, případně že by se úplně měly vyřadit z činnosti,“ řekl prezident. A dodal, že neziskové organizace patří k pojistkám demokracie. Dále řekl, že stát tak trochu hřeší na dobrotu lidí, když děkoval za jejich činnost.
Celý text Roberta Maleckého byl zveřejněn na HlídacíPes.org, 18. 10. 2024:
Petr Pavel: Neziskovky patří k pojistkám demokracie. Stát hřeší na dobrotu lidí
Sledujte články se štítkem Dobrovolnictví a neziskovky v Otevřených novinách.
Předchozí k tématu v ON: