„Bez zásadních změn v produkci potravin a péči o krajinu nebude možné zabránit oteplování planety, upozorňuje více než stovka vědců z Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který ve čtvrtek (8.8.2019) v Ženevě zveřejnil svou novou tisícistránkovou zprávu, zaměřenou na půdu, krajinu a zemědělství. Podle ní se na emisích skleníkových plynů způsobujících oteplování planety tyto oblasti podílí zhruba 23 procenty.
Zpráva, která vznikala dva roky a zapojilo se do ní 52 zemí, také připomíná, že zemědělství a produkce potravin aktuálně zabírají třetinu zemské souše a využívají 70 procent veškeré spotřeby sladké vody na Zemi.
„Ve zprávě je několik zajímavých čísel. Na Zemi je 830 milionů lidí podvyživených, na druhou stranu ale téměř dvě miliardy lidí mají nadváhu a 30 procent potravin se vyhodí. To znamená, že pokud bychom byli schopní fungovat efektivněji, tak nás tato planeta uživí,“ upozornil klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz, který Česko zastupuje v Mezinárodním panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Panel byl pod hlavičkou OSN založen již v roce 1988. Jeho cílem je objektivně a na základě vědeckých poznatků hodnotit klimatické změny a hledat možnosti, jak zmírnit jejich účinky na lidstvo, či jak se těmto účinkům přizpůsobit.
Dosud se v kontextu globálního oteplování hovořilo zejména o vlivu spalování fosilních paliv, které vytváří tři čtvrtiny emisí skleníkových plynů. Nová zpráva mezivládního panelu ale upozornila na zbylou čtvrtinu, tedy půdu a zemědělství.
Zvyšování organické hmoty v půdě, protierozní opatření, obnova lesů, omezení odlesňování nebo plýtvání potravinami přitom mohou podle vědců zabránit oteplení až o půl stupně Celsia a významně pomoci s udržením globální teploty na relativně bezpečné úrovni. Ovšem za podmínky, že zároveň razantně srazíme emise ze spalování fosilních paliv a průmyslu.
„Odlesňování, průmyslové zemědělství a další nešetrné praktiky při využívání půdy způsobují zhruba čtvrtinu veškerých emisí skleníkových plynů, tedy obdobně jako výroba elektřiny a tepla,“ uvádí ve společné tiskové zprávě Klimatická koalice, České fórum pro rozvojovou spolupráci, Greenpeace a Česko proti chudobě ve spolupráci s Informačním centrem OSN v Praze.
Vegetace a půda jsou schopné skleníkový plyn oxid uhličitý ukládat a v celkovém součtu jsou zatím čistým „úložištěm“ emisí a tedy „brzdou“ globálních změn klimatu. Vědci ale varují, že postupující změna klimatu může tuto důležitou funkci narušit a není jisté, zda se z dosavadního úložiště emisí nestane jejich zdroj.
Změna klimatu už nyní produkci potravin silně ovlivňuje a do budoucna má tento vliv stoupat, ačkoli v různých regionech s různými dopady. „Současný potravinový systém je navíc velmi zranitelný: přes 60 % veškeré sklizně tvoří pouze čtyři plodiny, konkrétně kukuřice, rýže, pšenice a sója. Například v oblasti subsaharské Afriky poklesne vlivem změny klimatu produkce kukuřice až o dvě pětiny do poloviny století a úroda pšenice může být o více než třetinu nižší,“ upozorňují zmíněné organizace.
„Postupující změna klimatu ohrožuje produkci potravin na celém světě, především v afrických zemích. V subsaharské Africe jsou na zemědělství jako hlavním zdroji obživy závislí dva lidé ze tří, ale úroda klíčových plodin, kukuřice a pšenice, neustále klesá. Řešení vyžaduje dva kroky: pomoci s adaptací zemědělství na měnící se klimatické podmínky a snížit emise skleníkových plynů,“ uvedl Pavel Přibyl, ředitel FoRS – Českého fóra pro rozvojovou spolupráci.
Podle ekologa a bývalého ministra životního prostředí existují různé cesty, jak emise skleníkových plynů snížit. „Patří sem zvýšení plochy lesů, zlepšení zemědělských praktik, zamezení plýtvání s potravinami a omezení ztrát po sklizních a větší pozornost věnovaná využívání bioenergie, která je do značné míry kontroverzní,“ sdělil Moldan.
Zoltán Barcza z České zemědělské univerzity upozorňuje na to, že svět má čím dál méně času na to, aby situaci řešil. „Podle některých názorů máme zhruba dva až tři roky, abychom výrazně snížili emise skleníkových plynů, pokud k tomu nedojde, čekají nás výrazné změny. Poselství uveřejněné zprávy je, že je potřeba jednat teď. Máme na to technologie a nástroje a není na co se vymlouvat,“ zdůraznil Barcza.
Zpráva mezivládního panelu ale není jen smutným čtením. Podle Jana Svitálka přináší i zajímavé poselství. Lepší nakládání s půdou a zemědělstvím totiž může být také součástí řešení a brzdou klimatické změny.
Jak konkrétně bude na zprávu reagovat Česko a vláda, je teď na něm. Mezivládní panel problematiku řeší jen z globálního pohledu. Nakolik jej převezmou konkrétní země, je už na nich. „Především by tu zprávu měla vzít na vědomí a zabývat se jí. Nemusíme to brát jen tak, že nám to bude bránit v provozu starých špinavých uhelných elektráren. Lze to vnímat jako nový velký impulz pro rozvoj technologií,“ domnívá se Moldan.“
„Špatná péče o půdu má stejný vliv na oteplování jako výroba elektřiny, varuje panel OSN v nové zprávě“ Viktor Votruba v HN, 8.8.2019
Odkaz pro sdílení:
https://domaci.ihned.cz/c7-66621440-mcrn6-b45a1612c8b8aab
VIDEOzáznam konference a podrobný článek na iRozhlas 8.8.2019 doporučujeme ZDE.
