Zdá se, že alespoň v některých krajích konečně dochází ke změně jednostranného přístupu, kdy se silničáři soustředili především na kácení, a nevěnovali se nové výsadbě. Statistické údaje posledních 2 let začínají reflektovat cyklus kácení odumírajících stromů a vysazování nových. Je však předčasné hovořit o dlouhodobějším trendu.
„Důležitým krokem k získání finančních zdrojů pro koncepční výsadbu a údržbu stromů je vznik účelově zaměřených fondů. Podle našich informací MŽP připravuje návrh, jak umožnit aplikaci současného znění zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby úřady mohly stanovit poplatky za kácení. Tyto poplatky by pak bylo možno využít pouze účelově, a to na opatření ve prospěch dřevin,“ komentuje statistiky vedoucí kampaně Zachraňme stromy RNDr. Marcela Klemensová z Arniky.
VÍCE INFORMACÍ NAJDETE A PETICI ZA LEPŠÍ OCHRANU ALEJÍ MŮŽETE PODEPSAT
V roce 2014 se nejvíce sázelo v krajích Pardubickém a Ústeckém – v obou krajích vysadili za každý vykácený strom 4 nové. Z pohledu posledních 11 let dosáhly přibližně vyrovnané bilance kraje Středočeský, Moravskoslezský, Pardubický a Jihomoravský. Situace v Libereckém a Královéhradeckém kraji se ale nemění. Silniční správy těchto krajů patří dlouhodobě k nejhorším a počet vykácených stromů převyšuje výsadbu více než desetinásobně. Není také jasné, zda všechny stromy byly vysazeny opět okolo silnic nebo na úplně jiná místa (1).
Arnika apeluje na správy silnic, aby věnovaly pozornost odbornému vzdělání zaměstnanců, kteří zajišťují údržbu komunikací lemovaných vegetací. Řešením mohou být odborné kurzy a konzultace s odborníky při tvorbě projektů a plánů údržby. Cílem by mělo být zajištění koncepční péče o stromy v krajině, které nemají jen estetickou funkci, slouží také řidičům a významná je jejich ekologická funkce (3).
„Výsadbě stromů podél silnic nemusí stát v cestě ani problém s vlastnictvím pozemků. S vlastníky je možné vyjednat souhlas, pozemek odkoupit, případně provést směnu za pozemky okolních obcí, kraje nebo státu. Vždy jde především o vůli k nalezení kompromisu,“ dodává mluvčí Arniky Jan Vávra (4).
Pozitivním příkladem mohou být silničáři z Pardubického kraje. Silniční správa v roce 2014 ukončila realizaci projektu „Obnova krajinné silniční vegetace v Pardubickém kraji“, jehož cílem je zachování dřevin podél silnic II. a III. třídy. (5). Dotačních titulů využívají také v Moravskoslezském kraji, kde byl v roce 2014 realizován projekt využívající stromů a keřů jako izolačního pásu zachycujícího prach podél frekventovaných silnic (6). Jihomoravský kraj realizuje projekt obnovy alejí na Blanensku (7).
K osvědčeným způsobům, jak je možné ochránit stromy okolo cest a zároveň účastníky silničního provozu, patří hlavně pravidelné odborné ošetřování stromů, snížení maximální rychlosti v aleji nebo zavedení nové výstražné značky „Pozor, projíždíte alejí“ – podobně, jako je tomu v sousedním Německu. Návrhy k přírodě šetrných opatření má Arnika na svém webu (2) a zpracovala i aktuální koncepci stromořadí – jejich zachování, obnovy a péče o ně, která je rovněž ke stažení (8) a byla zaslána všem příslušným ministerstvům a krajům.
Poznámky:
(1) Zákon o ochraně přírody a krajiny sice stanoví, že za pokácené stromy je nutné vysadit takzvané náhradní výsadby. Nenařizuje ovšem striktně, že nové stromy se musí vysadit opět do alejí. Výsadby tak často skončí třeba v městském parku, což ovšem nemá pro obnovu vykácené aleje žádný význam.
(2) Více o bezpečnosti provozu v alejích je k dispozici na http://aleje.org/o-alejich/bezpecnost-provozu
Tipy, jak je možné zvýšit bezpečnost dopravy v alejích, nabízí Arnika na http://aleje.org/o-alejich/bezpecnost-provozu/jak-zvysit-bezpecnost
(3) Další funkce alejí jsou zmíněny na http://aleje.org/o-alejich/aleje-v-nasi-krajine
(4) Více o tom jak překonat problémy ukazují příklady dobré praxe z Německa: http://aleje.org/pro-uredniky-a-spravce/zkusenosti-ze-zahranici/aleje-v-nemecku
převzato z Arnika.org
