Po pár letech v Česku opět ožila debata o těžbě lithia v Krušných Horách. Jednou z možností je, že se do průzkumu společně s australskými těžaři zapojí i polostátní ČEZ. Co se v dnešní době už ví o nalezištích u Cínovce? Jak je možné spočítat, zda se těžba v České republice vyplatí či nikoli? A kdo by si měl rozdělit případný zisk?
Hostem Interview je Jaromír Starý z České geologické služby. Moderuje Jan Bumba.
Textem a poslechem, včetně souvisejících odkazů na ČRo Plus, 23.7.2019 ZDE.
Na cirkus kolem lithia rozpoutaný před posledními volbami se nedá zapomenout.
„Kvůli memorandu, které s firmou European Metals Holdings (EMH), provádějící v krušnohorské lokalitě průzkum, podepsal ministr Jiří Havlíček z ČSSD, se konala mimořádná schůze sněmovny. V „obžalobě“ Havlíčka, pod níž se skvěl podpis Andreje Babiše, byla EMH vykreslena v nejtemnějších barvách. Kdo pamflet šířený na sociálních sítích dočetl, nabyl většinou přesvědčení, že se chystá obří krádež. Babiš (tehdy mimo vládu) si pro jistotu zaplatil i velké inzeráty, v nichž sliboval, že „nenechá ČSSD ukrást lithium stejně jako OKD“.
Masáž, v níž zanikly protiargumenty o klíčové roli ministerstva životního prostředí, které už roky ovládal vysoce postavený straník z ANO Richard Brabec, přispěla k debaklu ČSSD.
Po volbách kolem lithia zavládlo ticho. To narušil jen pokus nového, už Babišem dosazeného, ministra průmyslu přidat k zatracovanému memorandu dodatek, za což byl od premiéra vypeskován a donucen celé memorandum zrušit. Vždyť jde o podivnou australskou firmu, kdo ví na koho napojenou. České lithium má těžit česká firma, ideálně státní Diamo, slyšeli jsme tehdy.
Kdo si tyto peripetie pamatuje, musel při úterních proslovech nového ministra průmyslu Karla Havlíčka a šéfa ČEZ Daniela Beneše jen kroutit hlavou. Dozvěděl se totiž, že EMH je najednou partnerem pro polostátní ČEZ…“ celý článek Luďka Vainerta „Kauza lithium: Čím to, že z vyvrhele je pro ČEZ solidní partner“ DOPORUČUJEME v HN 17.7.2019 ZDE.
Odkaz pro sdílení:
https://archiv.ihned.cz/c7-66608950-mcrn6-5c29167c7d30920
Energetická skupina ČEZ má zájem o těžbu lithia u Cínovce. A to přesto, že ji ještě před dvěma roky vylučovala. Proč firma změnila názor na strategickou surovinu, kolem níž se před posledními parlamentními volbami v roce 2017 rozpoutalo politické zemětřesení? A co příběh lithia vypovídá o tom, jak funguje česká politika? Odpovídá analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
Lithium znovu na scéně?
Bizarní kauza ilustruje, jak se v Česku dělá politika a byznys, říká analytička
20 minut poslechem, 22.7.2019 na iRozhlas ZDE
Související:
Hornické památky v saském a českém Krušnohoří byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom dne 6.7.2019 Výbor světového dědictví na svém 43. zasedání.
Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby.
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník. Společně tyto komponenty dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě.
Pro Českou republiku znamená potvrzení výjimečné světové hodnoty Krušných hor první úspěšný zápis na Seznam světového dědictví po 16 letech. Naposledy byla na tento prestižní seznam zapsána v roce 2003 Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa.
Zdůvodnění výjimečné světové hodnoty Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří je podloženo mimo jiné světově významnými vynálezy a inovacemi v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později úspěšně šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří, a o globální význam Krušných hor pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů.
Zdroj: Montanregion Krušné Hory – Erzgebirge, o.p.s., http://montanregion.cz/cs/
