Vláda ve společném domě pro veřejně prospěšné služby kontroluje zásuvky a mění žárovky, přitom jí ale hoří střechy nad hlavou.
Babišova vláda chce na dotacích pro neziskové organizace ušetřit několik miliard korun. Zatím ale nemá jasno v tom, komu peníze vezme. Ministryně financí Schillerová nechce brát neziskovkám, které se starají o handicapované, staré lidi a lidi v nouzi, premiér Babiš zase nechce sahat na podporu sportovních organizací. Právě ty ale spolykají drtivou většinu vyplácených peněz… kolik a kam tečou?
DOPORUČUJEME 3 minuty na DVTV z 9.8.2018 ZDE.
„Veřejně prospěšné organizace a sociální služby jsou pro stát a vládu partnerem. Jsou stejně hodnotově a ideově pluralitní jako celá společnost. Snahu o jejich diskreditaci je proto třeba vnímat jako varovný signál. Tyto organizace totiž vadí zejména v nedemokratických režimech, stejně jako svobodná média a nepohodlní kritici.
Organizace obhajující práva žen jsou první na seznamu. Jde ale ve skutečnosti o svobodu a pluralitu ve společnosti. V případě mlčení postihne další, kteří nebudou odpovídat “oficiální” nebo politicky uznávané ideologii. Z “genderu” se tak stává symbol.
Neziskové organizace často vznikají poté a tam, kde stát dlouhodobě selhává, a přináší pomoc těm, kterým není jinak dostupná. Tyto organizace upozorňují na problémy, které stát přehlíží, a pomáhá těm, kteří by jinak zůstali bez pomoci, ať už jde o různé skupiny nemocných a zdravotně postižených, seniory s demencí, rodiny pečující o své blízké nebo sociálně vyloučené. Na západ od našich hranic jsou často nepostradatelným a respektovaným partnerem při tvorbě veřejných politik založených na důkazech a hlasu těch, kterých se týkají.
Výdaje na služby, které poskytují, by měly být stejně mandatorní a nezpochybnitelné, jako jsou dnes investice do dopravy, kinematografie, vzdělávání nebo zemědělství. Situace, kdy jsou sociální služby vnímány jako fakultativní dobročinná činnost, je neudržitelná. Nejedná se o zbytnou činnost, ale klíčový pilíř sociální ochrany a významný sektor veřejných služeb jak z hlediska zaměstnanosti, tak i dopadu na společnost.
Lidé, kteří tyto organizace založili, do nich často investují čas i prostředky, aby řešili problém, se kterým se v životě setkali oni sami nebo jejich blízcí. Jsou to většinou lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří často pracují za nízké mzdy, někdy dobrovolnicky. Často se od nich přitom očekává, že budou svou činnost vykovávat „dobročinně“ a pro dobro věci.
Místo znejisťování práce neziskových organizací potřebujeme stabilní výdaje a financování sociálních služeb a činností, které chrání jednotlivce, rodiny, obce a společnost jako celek.
Místo zpochybňování a rozdělování organizací na hodné a zlé se proto raději společně zasaďme o potřebnou deinstitucionalizaci služeb a podporu lidí a organizací, kteří pečují o nemocné, zdravotně postižené a nesoběstačné a nedejme dopustit, aby se organizace, které nám obětavě pomáhají, ocitli bez naší podpory.
Dejme našim zástupcům na místní, regionální i národní úrovni vědět, že podporu nemocných a znevýhodněných považujeme za svoji prioritu.“
Petr Wija „Hrozí nám orbánizace české politiky?“, 8.8.2018, ISPV
Mgr. Petr Wija, Ph.D. je analytik a výzkumný pracovník, který se zaměřuje na koncepci sociální politiky a otázky spojené se stárnutím populace a sociální inkluzí a na oblast sociálních a zdravotních služeb, ředitel Revue pro sociální politiku a výzkum.
Související:
„Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) se ohradila proti názorům části politiků a veřejnosti, podle kterých jsou neziskové organizace a jejich činnost nežádoucí a nepotřebné. Podle unie mají o těchto organizacích zkreslené názory, což má negativní dopad na neziskový sektor v ČR. Neziskové organizace jsou přitom klíčovým poskytovatelem veřejných, zejména sociálních služeb. Zde neziskové organizace tvoří téměř 60 % poskytovatelů…Neziskové organizace však nepůsobí pouze v sociální oblasti…“ celý článek z 10.8.2018 ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační
Související v ON:
