Loni v říjnu se stromy mohly stát součástí infrastruktury měst. Namísto toho se ale staly centrem sporu dvou pohledů na město. Jeden zdůrazňuje nutnost bezpečné organizace inženýrských sítí a druhý potřebnost zeleně pro zdraví a kvalitu života ve městě. Tyto pohledy se střetly nad revizí normy o prostorovém ukládání sítí technické infrastruktury.
Institut plánování a rozvoje (IPR) Praha prosazoval, aby byla s technickou infrastrukturou zrovnoprávněna infrastruktura tzv. modro-zelená, do níž stromy patří. V textu normy chtěl například vymezit tzv. prokořenitelný prostor, který by připustil koexistenci sítí i kořenů stromů…
O podobě normy ale rozhoduje především Technická normalizační komise TNK 66 – inženýrské sítě, ve které jsou zastoupeni správci a vlastníci sítí. Ti mají k umísťování stromů do ulic výhrady, protože pro ně představují komplikaci…
Celou informaci Zdeňky Kováříkové
Stromy v ulicích se mohly stát součástí infrastruktury měst. Jak to dopadlo?
najdete v Ekolistu, 19. 2. 2021 ZDE.
Související:
… Proces aktualizace normy byl ze strany síťařů plný mocenských her, příslibů a zvratů. Zpočátku se zdálo, že jednání povedou ke shodě, v prosinci 2018 ale nastal zásadní zlom. TNK 66 zrušila dohodu o projednání textu, který zohledňoval potřeby stromů i obavy síťařů.
Následovala oficiální stížnost IPR Praha a podstoupení textu dotčeným ministerstvům ČR.
Následně vznikla „kompromisní varianta“ podporována MŽP, MMR, SZKT, IPR Praha, Nadací Partnerství i SMOČR, která byla předložena k projednání v širší připomínkovací skupině.
Zde po velké bouři nedošlo k potřebnému konsenzu a dokončení textu bylo svěřeno do rukou TNK 66, která za zavřenými dveřmi výrazně zredukovala většinu opatření pro stromy.
Za úspěch lze považovat, že byl vypuštěn článek o nadřazenosti sítí a celkové vyznění normy bude vůči modrozelené infrastruktuře neutrální…
Celou informaci
IPR Praha: Jak probíhal boj za lepší podmínky pro stromy ve městě?
najdete v Ekolistu, 18. 2. 2021 ZDE.
Náhledový obrázek: ilustrační
Předchozí k tématu v ON:
