Nerušte, stavíme. Špatný stavební zákon je definitivně schválený

Senátoři ve středu 10. května 2023 schválili novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů v podobě, jakou jim předala Poslanecká sněmovna.

Přestože opravuje mnohé chyby verze od Babišovy vlády, hlavní ideou je především zrychlení povolování staveb stejně jako v původním návrhu. Posílení ochrany životního prostředí, ani právo občanů vznášet námitky v procesu povolování staveb s dopady na přírodu a krajinu, nepřinese.

O důležitosti práva veřejnosti na ochranu životního prostředí v procesu výstavby byla v Senátu živá diskuze, pozitivně se o ní vyjadřovali senátoři napříč politickými stranami. Přesto nakonec většina senátorů podpořila přijetí balíčku zákonů beze změn.

1. Namísto současného systému – územního a stavebního (příp. společného) řízení, budou nyní obě povolení nahrazena jedním.

2. Velkou novinku ve stavebním právu představuje jednotné environmentální stanovisko. To by mělo zajistit, že dopady stavebního záměru na životní prostředí budou posouzeny společně, a nebudou se tak zavírat oči před kumulací dílčích negativních vlivů. Současně bude posuzování nadále probíhat na odborech životního prostředí mimo stavební úřad.

3. Velkou slabinou celého konceptu je však tzv. fikce souhlasu. Ta znamená, že pokud se orgány životního prostředí nevyjádří v předepsané lhůtě 30/60 dnů, má se za to, že souhlasí bez podmínek.

„Je opravdu potřeba zrychlit povolování staveb, nemělo by to ale být na úkor životního prostředí nás všech. Zatímco stavba by se zdržela v řádu měsíců, zásahy do životního prostředí mohou být nenapravitelné. Kvůli fikci souhlasu může být nějaká stavba povolena jen proto, že ji nestihl příslušný orgán zamítnout. A občané nebudou mít — s výjimkou kácení stromů a výskytu zvláště chráněných druhů — možnost ani podat námitky,” varuje Anna Vinklárková z organizace Arnika.

Účast veřejnosti při povolování staveb zvyšuje kvalitu projektů, je prevencí korupce a pomáhá chránit životní prostředí zejména tím, že je zohledněna místní znalost obyvatel.

Vláda ale na podzim předložila verzi stavebního práva, dle které by veřejnost neměla vůbec žádné možnosti — a to přesto, že v programovém prohlášení slíbila naopak posilování práv veřejnosti.

Následně poslanci schválili pozměňovací návrh, který umožní občanům prostřednictvím spolků podávat námitky v případě kácení stromů či výjimek ze zvláště chráněných druhů. A včera schválil tuto verzi i Senát — práva občanů na ochranu přírody a krajiny tak zůstanou velmi osekaná.

Veřejnost nebude moci ovlivnit kácení stromů s obvodem pod 80 cm, ochranu krajinného rázu, sadů, luk, mokřadů, remízků či říčních a potočních niv bez dřevin.

Novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů plénum Senátu projednalo a schválilo 10. května.

Jediný senátorský klub SEN 21 a Piráti navrhl konkrétní úpravy zákona včetně účasti veřejnosti v povolování staveb s dopady na přírodu a krajinu. Účast veřejnosti na projednání v senátu kromě SEN 21 a Pirátů podpořily také senátorky Hana Kordová Marvanová (nestr. ODS a TOP09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL), naopak ostře proti účasti veřejnosti a spolků se vyjádřili senátorky Daniela Kovářová (nestr.), Jaromíra Vítková (KDU-ČSL) a Tomáš Töpfer (ODS a TOP-09). Většina senátorů se nakonec přiklonila k návrhu schválit balíček zákonů v podobě, kterou podpořila Poslanecká sněmovna jednohlasně 24. března 2023.

Stavební zákon a zákony související vstoupí v účinnost k 1. lednu 2024.

V Ekolistu 12. 5. 2023:
Zelený kruh: Senát schválil stavební zákon. I přes živou debatu senátorů zůstanou práva občanů na ochranu přírody osekaná

 

Vše k tématu najdete v rubrice  Stavební zákon v Otevřených novinách!

Související příspěvky