V souvislosti s klimatickou změnou, narůstající celosvětovou nestabilitou vyvolanou válečnými konflikty a nástupem populistických politiků se častěji hovoří také o teorii ekonomického nerůstu.
Nerůstové hnutí není reprezentováno jen jedním spolkem, ale spojuje všechny, kteří se obávají o další vývoj planety a jsou znepokojení hlubokými sociálními nerovnostmi a nespravedlnostmi světa. Odpůrci považují tyto teorie za popření celé dosavadní lidské zkušenosti, protože nerůst pro ně znamená čistý úpadek…
Thomas Malthus přišel na přelomu 18. a 19. století se svým varováním ohledně nedostatečné kapacity zemědělské výroby, a tudíž hrozícího hladomoru vzhledem k, na tehdejší dobu, nebývalému růstu počtu obyvatel. Předpovídaný kolaps ale nenastal, neboť vycházel z dosavadních zkušeností, které důvod k obavám o budoucnost skutečně zavdávaly. Průmyslová revoluce však výrazně zvedla produktivitu práce a zavedla nové postupy při obdělávání půdy, díky čemuž se dařilo vypěstovat dostatek potravin. Maltusova teorie se sice nepotvrdila, ale otázky po mezích růstu tím neskončily.
Autoři studie Meze růstu, první zprávy tzv. Římského klubu, vydané v roce 1972, analyzovali vývoj světového hospodářství a upozornili na možnost vyčerpání přírodních zdrojů, a to vzhledem k exponenciálnímu růstu spotřeby některých surovin. Ani tento scénář se ale nepotvrdil a v současnosti ani není žádný důvod k obavám, že by se vyčerpaly zásoby ropy. Než však začneme předčasně jásat, můžeme rovnou zatáhnout za brzdu, kterou nám připravila klimatická změna. Pokud skutečně nastane konec spalování ropy, bude toto rozhodnutí vynucené spíše klimatickou změnou než vyčerpáním zásob, podobně jako v případě uhlí.
Myšlenky nerůstového hnutí působí zvláště v našem prostoru až příliš socialisticky.
Pamětníci mohou připomenout některé proklamace z období komunismu.
Jsou ale tyto ideje vázány výhradně na levicový progresivismus?
Co třeba tento citát: „Lidská obec se nerozvíjí pouze díky vztahům, založených na právech a povinnostech, ale mnohem víc a na prvním místě díky vztahům, charakterizovaných nezištností, milosrdenstvím a společenstvím.“ Jeho autorem není nikdo jiný než papež Benedikt XVI., a to v encyklice Caritas in veritate (Láska v pravdě).
Benedikt XVI. kritizuje v encyklice, vydané necelý rok po velké finanční krizi v roce 2008 vyvolané prasknutím nemovitostní bubliny v USA, zisk jako jediný cíl…
… Návrhy nerůstového hnutí působí až příliš idealisticky a jejich důsledné uplatnění by znamenalo zásahy do vlastnického práva a nastolení výrazně regulované ekonomiky, což vyvolává už dopředu hlubokou skepsi ohledně efektivnosti takovéhoto systému stejně jako pochyby, jak by mohly nastoleny v rámci demokratické společnosti. Na druhé straně se hospodářský život bez regulací neobejde a představa volného trhu bez omezení je stejnou utopií. Právě selhání regulace a kontroly vedlo k hlubokým hospodářským krizím…
Doporučujeme kompletní článek Marie Kolářové, právničky, teoložky, ekonomky a kancléřky pražského arcibiskupství:
Komentář: Je nerůst cestou k předání zodpovědnějšího světa dalším generacím?
z 29. 12. 2023 na webu ProBoha
Náhledový obrázek: ilustrační (pxhere)
Články k tématu najdete v Otevřených novinách
pod štítkem Nerůst!
Předchozí k tématu v ON:
