V Praze to stále vře, vyjednávání o nové koalici jsou nekonečná, vedle politických neshod jsou přítomny i osobní antipatie. Přesto přese všechno a přes všechno další moře chyb mám za to, že stávající koalice ANO, Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN) a ČSSD je nejlepší pražskou koalicí od listopadu 1989. Důležité jsou totiž činy.
Alespoň malý výběr: došlo k výraznému snížení cen MHD, rozšířily se skupiny lidí, které se po metropoli mohou dopravovat zdarma, zároveň to přineslo ovoce i pro město, a to už po roce: počet prodaných ročních kuponů stoupl o 115 tisíc kusů, přičemž u časových jízdenek došlo pouze k mírnému poklesu tržeb (0,6%). Jednou provždy byla vyřešena Opencard, kterou nahradí nová a pro město levnější Lítačka. Byl zřízen fond sociálního bydlení, do něhož jdou výnosy z privatizace bytů a domů. Bylo schváleno financování projektů pro lidi bez domova, kupříkladu zřízení azylového domu v Praze 5 pro ty propuštěné z nemocnice, pro akutně a chronicky nemocné nebo vznik zubní ordinace U Bulhara, protože jak známo, starost o zuby je pro člověka v nouzi finančně zcela nedostupná. Došlo k zastavení některých developerských projektů. Dalo by se pokračovat…
Došlo ale bohužel i k hádkám, což vyvrcholilo odvoláním několika členů rady: největší škoda je Matěje Stropnického (SZ, Trojkoalice), který měl na starosti územní plán, a Ireny Ropkové (ČSSD), jež měla v gesci sociální politiku. Oba v problematice plavali, respektive plavou, jako ryby ve vodě. Nyní se vyjednává o nové koalici, přičemž zavrhnut není ani stávající půdorys – podle mě by to byla sázka na jistotou. Koalice by se ani nemusela obávat nedostatku hlasů – rozumné návrhy mnohdy podpořili opoziční piráti a komunisté. A vzájemné hádky? Z chyb se snad člověk učí…
Andrea Cerqueirová
Autorka je novinářka.
V rubrice Názor zveřejňujeme přípěvky, které splňují pravidla vydávání příspěvků v ON a vyjadřují osobní názor autora, nikoli nutně názor Otevřených novin. Příspěvky zveřejňujeme bez redakčních zásahů a autorům za příspěvky děkujeme.
