„Každoroční účast politiků na Národní svatováclavské pouti je předmětem kritiky, neboť spíše než příkladným modelem kooperace mezi státní a církevní mocí je jen ukázkou zneužívání bohoslužebného slavení k dílčím politickým účelům. To se stalo smutnou praxí zvlášť od jmenování nového pražského arcibiskupa Dominika Duky v roce 2010, neboť se netají svými přátelskými kontakty s politiky a svojí snahou o dobré sousedské vztahy s představiteli státu.“
Již poté, co byla zveřejněna zpráva, že se pan prezident (Zeman) poprvé zúčastní svatováclavských oslav, objevily se odkazy na jeho slova, která pronesl během diskuse v parlamentu v květnu 2000 a postavil se v nich proti zavedení svátku sv. Václava. Tehdy uvedl, že zavedení tohoto svátku by nebylo oslavou české státnosti, ale oslavou servility a kolaborace: „Měl některé skvělé myšlenky, např. roční export 300 volů do Němec by mohl být prováděn i v současné situaci, čímž by se výrazně zvýšila kvalifikační struktura české populace. (Smích v sále.) Ale vedle těchto myšlenek, pro které si svatého Václava vážím, je třeba si uvědomit, že na rozdíl od svého bratra Boleslava a koneckonců i na rozdíl od ostatních Přemyslovců dospěl k názoru, že ohnutá páteř je tím nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s velkým sousedem… Jestliže tedy shrnu tento historický význam, táži se, kdo v této sněmovně má zájem slavit symbol servility a kolaborace.“
„Je třeba ocenit, že oproti předchozím akcím byl pozdrav pana prezidenta krátký a zařazený až po závěrečném požehnání, tj. striktně vzato mimo liturgické slavení. Přesto by bylo lepší, kdyby nevystoupil vůbec. Ve svém předchozím článku s názvem Vrtěti kardinálem jsem kritizoval skutečnost, že zřejmě nikdo z českých církevních představitelů veřejně neprotestoval proti prezidentovu sprostému vyjádření na veřejnosti na adresu Tomáše Halíka („Kde ten flanďák bere tu drzost?“) a že o týden později během bohoslužby na národní pouti na Velehradě řečnil šéf protokolu prezidentské kanceláře Jindřich Forejt, jako by se nic nestalo. Vystoupení prezidenta Miloše Zemana na Národní svatováclavské pouti působí ještě absurdnějším dojmem.
Nejde jen o to, že současný prezident je pověstný svými nepravdivými tvrzeními, za která se není ochoten omluvit ani po pravomocném rozhodnutí soudu. To ostatně není záležitost pouze jeho působení v prezidentském úřadu, ale bylo mu to vlastní již v roli předsedy vlády…“
Citace z článku Martina Vaňáče, celý článek ze dne 30.9.2016 DOPORUČUJEME ZDE.
Text a foto Aeropag – Christ.net
