Jednou z nejdůležitějších funkcí lesů je jejich úloha při tvorbě klimatu.
Lesy mají vysokou schopnost vyrovnávat teploty (snižovat i zvyšovat) ve svém okolí, a to v závislosti na meteorologických podmínkách, dostupnosti vody a zdravotním stavu. Jejich chladicí účinek se projevuje zejména v teplých bezoblačných dnech.
Vertikální patrovitost lesních porostů způsobuje inverzi teploty a umožňuje udržovat vlhkost.
Klimatická funkce lesů se však po kůrovcové kalamitě výrazně zhoršuje.
Naše krajina se postupně ohřívá, klesá výpar z lesů, luk a pastvin a stoupá jejich teplota.
Především drobné lesní celky s rozlohou desítek hektarů nemohou udržet vlastní klima ve vysychající krajině.
Jsou náchylné na působení abiotických i biotických činitelů, jejichž následkem se, v porovnání s nelesní vegetací či plodinami, výrazně mění jejich energetická bilance, a tím i klimatizační funkce. Lesy pak vysychají následkem přehřáté a vysušené okolní zemědělské krajiny…
Zásadním mechanismem chladicí funkce vegetace je evapotranspirace. Evapotranspirace (ET) je celkový výpar ze zemského povrchu do atmosféry, který se vztahuje k určitému území…
Snížení evapotranspirace především v důsledku odlesnění, zhoršení zdravotního stavu porostů, odvodnění, zástavby území či obecně zbavení krajiny trvalé vegetace vede k poklesu výparu, růstu povrchové teploty i ohřívání přízemní atmosféry. Výsledkem je vysušená krajina a změna klimatu…
… Rozsáhlý rozpad lesních porostů v důsledku kůrovcové kalamity inspiroval vědce k výzkumu a zhodnocení změny klimatizační funkce lesních porostů a zemědělské krajiny. Za modelové území si vybrali širší okolí města Dačice (328 km2) za období 1990–2019. Své výsledky publikovali v článku Změny klimatizační funkce lesních porostů jako následek jejich plošného odumření po gradaci lýkožrouta smrkového, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2022…
Celou analýzu Jana Řezáče najdete v Ekolistu, 1. 5. 2022:
Lesy se méně „potí“. Krajina se potom přehřívá
Náhledový obrázek: ilustrační
